Jaký je nejhorší způsob smrti? Lidská lebka jako papiňák s odpařeným mozkem

Ve skutečnosti je většina způsobů umírání spojena s přírodou, ta nám dokáže připravit tak rafinované smrti, že na to lidská fantazie pořád nestačí. Ne vždy jsou tato úmrtí extrémně bolestivá, ale mohou být značně děsivá – právě tyto způsoby podle vědců lidi děsí nejvíc. Jaká forma smrti je vůbec nejhorší?

Smrt pyroklastickým tokem

Dokážete si představit, jaké to je zemřít v lávě nebo magmatu? Přesně tyto způsoby umírání, které připomínají lidské fantazii peklo, zažívali obyvatelé římských měst Herkulanea a Pompejí, když roku 79 zahynuli.

Nejnebezpečnějším jevem, který doprovází sopečné erupce, je pyroklastický proud, jenž bývá někdy označován jako žhavé mračno. Jedná se o vlnu žhavých sopečných plynů smíšených s úlomky magmatu a sopečného popela s teplotou od 100 do 1 000 stupňů Celsia, která se pohybuje po sopečném svahu rychlostí i několik stovek kilometrů za hodinu.

Známe několik desítek případů smrtí, kdy takto umírali lidé, Pompeje a Herkulaneum jsou nejznámější, existuje však i mnoho dalších případů – roku 2012 například japonští vědci našli pozůstatky muže ze šestého století, který byl pyroklastickým proudem pohlcen, když prchal před erupcí sopky.

Podobně zahynuli i lidé roku 1815. Tehdy pyroklastický mrak zabil nejméně 92 000 lidí při explozi sopky Tambora na indonéském ostrově Sumbawa. Valící se žhavý mrak pyroklastického proudu bořil domy, vytrhával stromy a zapaloval lodě v přístavu. Obyvatelé města se snažili utéct do přístavu na mořský břeh. Žhavý mrak je ale dostihl a doslova usmažil zaživa. Válečná loď přirazila ke břehům kolem poledne, žár jí ale nedovolil vylodění dříve než ve tři hodiny odpoledne.

Odhaduje se, že teplota mraku byla 1 000 stupňů Celsia. Město s asi 28 000 obyvateli poté pokrývala asi třiceticentimetrová vrstva prachu a někdejší „perla Malých Antil“ hořela ještě několik dní poté. Katastrofu prý přežili pouze dva lidé, vězeň Louis-Auguste Cyparis, který byl držen v podzemním žaláři, a Léon Compere-Léandre, muž žijící na kraji města. Některé zdroje uváděly, že přežilo i jedno malé děvčátko.

Odpařený mozek

Zajímavý detail o této smrti pochází z Pompejí – vědci našli u několika mrtvých podivné praskliny na lebce. Když je studovali, zjistili, že právě ony byly zřejmě příčinou smrti. Pozoruhodné ovšem bylo, že praskliny šly zevnitř ven; nezpůsobil je tedy náraz nějakého vymrštěného předmětu nebo kamení na hlavu. Při laboratorní analýze se ukázalo, že došlo k explozi zevnitř. Jak je to možné? Kapaliny v mozku člověka se kvůli teplotě ze sopečného popela tak zahřály, že se změnily na páru – a ta, podobně jako u papiňáku začala unikat ven. Stalo se to tak rychle, že došlo k explozivnímu uvolnění nahromaděného tlaku a plyn si prorazil otvory v lebce. Horší smrt si asi jen málokdo dokáže představit.

Zdroj: Forbes / Phys / Live Science