Nejrychlejší had světa je smrtící sprinter. Podívejte se na jeho noční lov

Na severozápadě i jihozápadě Spojených států najdete jednoho hodně nepříjemného zmijovitého hada. Pohybuje se pomocí charakteristického vlnění celým tělem, díky kterému se dotýká povrchu jen na dvou místech. Neplazí se přímo, ale – jak ukazuje dokument Údolí smrti  – vytváří dojem, jako by se pohyboval do strany. Proto se mu v angličtině říká sidewinder (sidewinde – pohyb do strany). Tímto pohybem dosáhne rychlosti až 29 km/h, takže se zřídka musí bát, že by svou kořist nedohonil.

Mladí lákají, starší hrozí

Chřestýš se živí především malými ještěry, hlodavci či malými užovkami. Číhá na ně zahrabaný v písku, načež je přepadá ze zálohy. Když je had mladší, používá k lovu charakteristické chřestítko na konci ocasu. Zrohovatělé části kůže, jež vytvářejí typický zvuk, používají mladší chřestýši pro nalákání kořisti.

Pomalým vrtěním ocasu mohou napodobit pohyb housenek, rychlým zase pohyb motýlů, takže menší ještěři je mylně považují za svou kořist. Dospělí hadi dávají přednost skrytí se a útoku ze zálohy, takže chřestítko používají jen k zastrašení protivníka. Nezřídka dochází k tomu, že chřestýš pronásleduje svou kořist až do její nory, kterou si následně zabere pro sebe.

Dálkový turista

Díky své rychlosti dokážou chřestýši procestovat značnou vzdálenost. Na tu jsou ochotni se vydat při pátrání po samicích. Jako u spousty jiných druhů, i u nich začíná páření na jaře. Po 4 až 5 měsících samička porodí 10 až 20 mláďat, přičemž k vrhu dochází obvykle v noře, kterou si had zabral po jiném zvířeti. Po porodu jsou hadi 15 až 20 cm dlouzí, dosahují však vzrůstu až 82 cm. Ve volné přírodě se obvykle dožívají 13 let, v zajetí pro ně ovšem není problém přežít dvakrát déle.

Zdroj: Animalia Bio / Encyclopedia Britannica