Matka je klíčem k úspěchu u lidí – ale také u šimpanzů

Šimpanzátko

Vztah matka–dítě je důležitý nejen u lidí, ale také u šimpanzů. A hodně toho prozrazuje i o nás, o lidech.

Vztah matky a dítěte je klíčový nejen pro sociální a emotivní vývoj malých lidských bytostí, ale i malých šimpanzů bonobo.

Také u těchto primátů, našich velmi blízkých příbuzných, je mateřská péče rozhodující pro to, aby si osvojili sociální návyky, jako jsou vztahy s ostatními opicemi, ale také aby se naučili zvládat vlastní emoce. O výzkumu amerických vědců z atlantské Emoryho univerzity píše italský deník Corriere della Sera.

Autoři výzkumu Zanna Clayová a Frans de Waal pozorovali mladé bonoby v rezervaci v Kongu. Jedni se narodili v rezervaci a vychovávaly je jejich matky, druzí zůstali záhy sirotky, protože jejich matky se staly obětí pytláků. Vědci především pozorovali, jak si malé opičky hrají, jak čelí frustracím a jak utěšují své kamarády, kteří mají problémy. Konstatovali obzvláštní podobnost s lidmi a zajímavé aspekty sociálního a emotivního vývoje bonobů, kteří žijí v matriarchálních komunitách.

Mateřství mění lidi i opice

Ukázalo se, že malí bonobové, kteří jsou více schopni čelit zklamání vyvolanému například tím, že prohráli v boji, jsou také více schopni utěšovat druhé – ať už objetím, polibkem či pochováním. Tím se potvrdilo, že sociální návyky jsou těsně spjaty s kontrolou emocí. V praxi to znamená, že mladí bonobové, kteří projevují lepší sociální a emotivní schopnosti, reagují častěji na utrpení druhých a poskytují jim útěchu, zdůrazňuje de Waal a připomíná podobnost s lidskými bytostmi. Stejně tak i lidé, kteří dokážou více zvládat vlastní emoce, projevují větší empatii k druhým a větší schopnost utěšovat ty, kdo se ocitli v těžké situaci.

Tato "utěšovací schopnost" je obecně vlastností těch bonobů, které vychovávaly jejich matky, méně ji lze pozorovat u opičích sirotků vychovávaných lidmi. To ukazuje na význam vztahu matky a dítěte pro vývoj sociálních a emotivních schopností.

Stres a matky

"Pozorovali jsme, jak bonobové podle typu výchovy (mateřské či lidské) reagují různě na stresující události, ať už se týkají jich samých, například porážka v boji, či jsou svědky strachu a nesnází druhých," říká Frans de Waal. Sirotci mají také větší problémy se zvládáním emocí: například potřebují více času na to, aby se vzpamatovali z porážky, a když jsou vystaveni konfrontaci, více a déle křičí.

Studie naznačuje, jak sociální strádání, tedy absence bezpečné podpory matky, ovlivňuje vývoj bonobů. Totéž bylo pozorováno i u lidí. Opičky, které byly o takovou podporu připraveny, projevují větší strach, mají problémy s rozvíjením sociálních vztahů a mají menší schopnost empatie.

"Sociálních schopností v prvních fázích života nabývají mláďata skrze vztah k matce, která je také jejich první společnicí ve hře. Hru s matkou teprve v průběhu času, jak rostou jejich sociální schopnosti, nahrazuje hra se sobě rovnými," uvádí primatoložka na univerzitě v Pise Elisabetta Palagiová.

Matka je klíčem k úspěchu

Zkrátka matka je klíčem k sociálnímu úspěchu malého bonoba, protože vztah s ní je rozhodující pro psychomotorický a psychosociální rozvoj, jak tomu je v podstatě také u lidí. Dospělí jedinci mužského pohlaví jsou naopak dobrými společníky ve hře v pokročilejší fázi vývoje mláděte.

"Mateřská péče je rovněž zásadní pro to, aby se mládě naučilo vnímat emoce prožívané druhými a aby se u něho mohla vyvíjet schopnost utěšovat druhé, zatímco opičky připravené o kontakt s matkou jsou psychicky slabší a vykazují méně úlevy, jestliže jsou utěšovány," uzavírá primátoložka.

ČTK