Máte superschopnost: vědci dokázali, že lidský mozek vidí za roh

Vědci prokázali pomocí funkčního zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI) další z nepoznaných lidských vlastností

Oko – do duše okno. A jakou roli v tom hraje mozek?

V nové studii publikované v časopise Nature Science Reports vědci popsali, že teď konečně lépe chápou vizuální mechanismy a také to, jak probíhá neustálý obousměrný dialog mezi mozkem a očima.

Výzkumníci vedení profesorem Larsem Muckliem z University of Glasgow použili fMRI a vizuální iluzi, která ukázala, že mozek předjímá informace, které uvidí, když se oči budou dál pohybovat. Jak to celé fungovalo?

Iluze obsahovala dva stacionární blikající čtverce, které se ale pozorovateli jevily jako jeden čtverec pohybující se mezi dvěma místy – mozek totiž dokáže předpovídat jejich pohyb. Během těchto záblesků autoři poradili účastníkům, aby pohnuli očima. Vědci pak na přístrojích zobrazili, co se děje v mozku, konkrétně v oblasti zodpovědné za vizuální vjemy. Zjistili, že předpověď pohybu se vždy shoduje s pohybem očí.

Mozek předpovídá budoucnost viděného

Očima pohneme přibližně čtyřikrát za sekundu. To znamená, že naše mozky musí zpracovávat nové vizuální informace extrémně často – přibližně každých 250 milisekund. Přesto se nám svět zdá stabilní a jednotný, neskládá se ze záškubů, které jen složitě skládají plastický obraz. Pokud byste museli videokamerou pohybovat tak často jako okem, byl by výsledný film zcela nesledovatelný. Důvod, proč stále svět vnímáme jako stabilní, je, že naše mozky myslí dopředu. Jinými slovy: mozek předpovídá, co bude vidět poté, co jste pohnuli očima.

Neurovědec Lars Muckli popsal, jak dokonalý je v tom lidský mozek: "Tato studie je velice důležitá, protože ukazuje, jak může fMRI přispět k této oblasti výzkumu v neurovědách. Nalezení mechanismu pro tuto mozkovou funkci by přispělo jednak k lepšímu pochopení mozku a mohlo by tedy vést k vývoji ještě lepších a chytřejších umělých inteligencí. V první řadě bychom však výsledky této studie mohli použít také v oblasti léčby některých duševních poruch."

Vědci nyní chtějí studovat, jak daleko do budoucna je člověk tímto způsobem schopný pohlédnout – i to, jak se tato schopnost u jednotlivých lidí liší. Možná právě ona je zodpovědná za mnoho fenoménů, které si ještě úplně nedokážeme vysvětlit; ať už jde o třeba vynikající sportovní výkony, které dokáží předvídat chování protivníka, nebo některé vyloženě záhadologické fenomény.

Text: M. Karlík