Kolonizace Měsíce by byla levnější než stavba jediné americké letadlové lodě!

Měsíc by se dal kolonizovat do roku 2022 – a stálo by to méně peněz než jedna americká letadlová loď. Tvrdí to člověk na slovo vzatý, expert na astronomii Chris McKay v článku v nejnovějším vydání magazínu Popular Science.

Pro přesnost: cena nejnovějších amerických letadlových lodí se pohybuje kolem 14 miliard dolarů. Jak je to možné? Podle fyzika tomuto záměru pomáhá spousta nových technologií, které se objevily v posledních letech: autonomní vozidla, nové způsoby recyklace odpadu a 3D tiskárny. To všechno snižuje potenciální cenu trvalé základny na Měsíci na zlomek dříve odhadovaných nákladů…

Co je třeba?

Základem, jak dostat na Měsíc potřebný materiál (a tím jsou myšleni i lidé), by měly být soukromé rakety SpaceX, habitaty by měly vzniknout z nafukovacích hal společnosti Bigelow Aerospace a spousta zařízení by se dala přímo na místě vytisknout na 3D tiskárnách.

Plánování by zase měla extrémně zjednodušit virtuální realita – právě v ní by se dalo lacině otestovat všechno, co se plánuje, i faktory, jež by se mohly ukázat jako rizikové.

Proč právě Měsíc?

Měsíc sám o sobě není tak důležitý. Ale podle výpočtů NASA je ideálním místem, odkud by se dalo pokračovat na Mars. Kolonie na Měsíci by snížila náklady na cestu na Mars nejméně o polovinu.

Chris McKay se tímto tématem zabýval již dříve, například v magazínu New Space Journal navrh, kde přesně by se na Měsíci tato základna měla nacházet. Ideálním místem pro ni je některý z kráterů při severním pólu Měsíce – prakticky celý rok sem dopadá sluneční světlo, takže by základna mohla snadno a účinně získávat energii ze solárních panelů.

Takové místo a dostatek volné energie by umožnily, aby zde operovala flotila autonomních robotů, kteří by pomocí slunečních panelů dobíjely své energetické články, a pomáhaly by jak s průzkumem povrchu Měsíce, tak s výstavbou základny; a později by pak mohly budovat zařízení pro cestovatele na Mars.

Detaily

Podle McKaye máme již spoustu zkušeností s podobnými základnami a tím, jak fungují. Jako vzor by mohly sloužit například vědecké stanice v Antarktidě, které také operují v podstatě autonomně a jen s výjimečným doplňováním zásob.

Dají se také využít zkušenosti s psychikou lidí, kteří na nich slouží…