Jste ve stresu? Může to způsobit ničivé škody vaší paměti, tvrdí studie

Stres má nečekané vedlejší účinky :)

Dlouhodobý stres nahlodává paměť.

V reakci na obtížnou situaci vzniká v mozku jakýsi stav zápalu, který je rozněcován imunitním systémem. Studie uskutečněná na laboratorních myších by mohla otevřít možnou cestu k výběru léků, které by zmírňovaly chronický stres, napsal italský deník Corriere della Sera.

Kdo prožívá nepřetržitý stres, může kromě mnoha vedlejších účinků ztrácet částečně paměť, zvláště tu, která se vztahuje k nedávným vzpomínkám. Takovou hypotézu předložil tým amerických výzkumníků, který studoval tento jev na laboratorních myších. Vědci konstatovali také fyzické reakce na úrovni mozku a připomněli možnost, že některé problémy související s kognitivními funkcemi vyvolávané stresem mohou být zmírňovány farmaceutickou léčbou.

Tým vědců z Ohijské univerzity testoval krátkodobé mnemonické schopnosti zvířat vystavených dlouhodobému stresu na myších, které se měly orientovat v labyrintu. Stresová situace, kterou experti vytvořili, spočívala v tom, že do labyrintu opakovaně vypouštěli zvláště agresivního alfa samce, který myši ohrožoval a terorizoval. U polekaných myší vědci zjistili větší problémy při hledání úniku, naznačující oslabení paměti. Pozorovali reakce mozku myší a zjistili, že v důsledku stresu vznikal v mozku jakýsi stav zánětu vyvolaný imunitním systémem a nevytvářely se nové neurony.

"Dávno je známo, že existuje souvislost mezi dlouhodobým stresem a zdravotními problémy, například srdečními. Za možný negativní důsledek vystavení zvláště silnému stresu se považovaly i problémy s pamětí. Nebyly však jasné mechanismy, jak k tomu dochází. V tomto směru je zajímavá studie publikovaná na stránkách Journal of Neuroscience, při níž bylo analyzováno chování skupiny myší vystavených silnému chronickému stresu. Myši ztrácely schopnost orientovat se, jako by zapomněly, jak labyrint vypadá, a vykazovaly známky sociální izolace interpretované jako příznaky deprese. Vědci předpokládají, že stres vyvolává jakýsi zánět na úrovni hipokampu, mozkové zóny paměti, který vede k šíření buněk imunitní soustavy makrofágů. Ty zase výrazně blokují vývoj nových neuronů," uvádí profesor Marco Trabucchi z římské univerzity Tor Vergata.

Cesta k nápravě?

"Tento objev na zvířatech otevírá možnou cestu k určení léků, které by zmírňovaly chronický stres, který obzvláště dnes lidé často prožívají. Ochrannou funkci by teoreticky mohly plnit léky proti zánětu nebo léky, které působí na imunitní reakci. Přestože jde o studie na zvířatech, vyvolávají velký zájem, protože odhalují biologické základy chronického stresu, a tedy jeho nebezpečí," uvádí profesor Trabucchi.

Paměť však souvisí i s jinými faktory a hypotéza terapie na základě léků proti jejímu ochabování platí i pro další scénáře. Stojí za to připomenout, že vyšly najevo i jiné zajímavé souvislosti, jako je vztah mezi pamětí a obezitou. Nedávno tým vědců z Alabamské univerzity objevil molekulární mechanismus, který obezitu spojuje s úbytkem paměti. Obezita vede k metylaci genu Sirt1, klíčového pro správné fungování neuronů v hipokampu. A pokud se potvrdí reakce pozorované na myších také na lidských bytostech, mohla by se otevřít nová terapeutická cesta v boji proti poklesu kognitivních schopností.

ČTK