Nečekané vedlejší účinky: lék proti rakovině opravuje paměť!
Vědci zjistili, že lék, který byl primárně určen na boj proti rakovině, může pomoci lidem s Alzheimerovou chorobou. Udržuje totiž činné mozkové buňky.
Dokážete si představit, že byste spolkli jednu pilulku a najednou byste se snáze učili cizí jazyky, protože by vám to pálilo jako nikdy? Nebo že by konečně existoval lék, který dokáže udržet na živu neurony, a tak bojuje se stařeckou demencí či Alzheimerovou chorobou? Možná tyto časy nejsou tak daleko.
Vědci totiž přišli na to, že lék, zatím označovaný jako RGFP966, způsobuje, že potkani snáz přijímají nové poznatky, informace v mozku déle udrží a víc si toho pamatují. Všechny tyto činnosti rozvíjejí v mozku synapse mezi mozkovými buňkami. Tvrdí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Journal of Neuroscience. „U postižených Alzheimerovou chorobou se brzy velmi zhorší paměť a v pokročilých stádiích nemoci dochází k jejímu úplnému vymizení. Tento lék by mohl chránit schopnost mozku vytvářet si nové vzpomínky, které budou bohaté na detaily i obsah,“ tvrdí neurovědkyně a psycholožka Kasia M. Bieszczadová.
Náhoda?
Když se objeví stařecká demence či Alzheimerova choroba, mozkové buňky se zmenšují, či dokoce umírají, protože synapse, které přenášejí informace z jednoho neuronu na druhý, již nejsou pevné a stabilní. Zatím neexistuje žádná terapeutická léčba, která by dokázala tuto situaci zvrátit.
Látka, která byla v této studii na zvířatech testována, patří do třídy známé jako inhibitory HDAC – v současné době se používají v boji proti rakovině, protože jsou schopné zastavit geny měnící normální buňky na ty rakovinné. Lék způsobí, že jsou neurony plastičtější, lépe formují jednotlivá spojení, a tak vytvářejí pozitivní změny, které zlepšují paměť. Výzkumníci zjistili, že laboratorní potkani se naučili poslouchat určité zvuky, které si spojili s odměnou. Ti, co po tréninku dostali přípravek, si vzpomněli, co se učili, a na tón správně reagovali ve větší míře než druhá skupina, která přípravek nedostala.
Vědci také zjistili, že se hlodavci na příslušné akustické signály, které slyšeli během tréninku, naladili. Podle Bieszczadové to dokazuje, že mozek jde vyladit k lepšímu fungování, což je rozhodující zejména pro schopnost řeči. „Tento typ léku může v budoucnu pomáhat lidem, kteří se učí znovu mluvit po nemoci a zranění, či lidem, kterým byl voperován kochleární implantát. Časem se může aplikace přípravku rozšířit i na pacienty trpící zhoršenou schopností řeči či na studenty, kteří se snaží naučit cizí jazyk,“ vysvětluje Bieszczadová.
Citlivost na zpracování zvukových informací umožňuje neuronům reorganizovat a vytvořit nové cesty, kterými putují vzruchy. „To umožňuje uložit víc informací do krátkodobé, ale zejména dlouhodobé paměti,“ prohlásila Bieszczadová, která spolupracovala s kolegy z katedry neurobiologie a chování na Kalifornské univerzitě v Irvine.
Podle ní si lidé obvykle pamatují jen omezené detaily – zkrátka si nepamatují všechno, co viděli a slyšeli, nebo si vzpomínky přizpůsobují. S přípravkem však budou uložené vzpomínky opravdu odrazem skutečnosti, místo aby byly omezené a nepřesné.
Lucie Kořistová