Jsou nejbohatší lidé nejšťastnější? Psychologové tvrdí, že znají odpověď!

Odpověď se zdá být jasná, ale tým amerických vědců chtěl zcela jasně prokázat, jak tomu je, píše italský deník Corriere della Sera.

Vědci provedli několik studií, jejichž výsledky zveřejnil online časopis Social Psychological and Personality Science. Více než 4600 účastníků studií mělo odpovědět na to, zda je jejich prioritou volný čas, nebo vlastnictví významných finančních prostředků. Pak sledované osoby rozdělili na dvě části, kde ti, kdo dali přednost volnému času, tvořili mírně větší podíl. Vědci konstatovali, že výběr jedné z možností byl stále stejný bez ohledu na to, zda šlo o každodenní aktivity či o významné momenty, jako je rodina, děti či zaměstnání.

Štěstí je jinde

"Zdá se, že sledované osoby dávaly trvalou přednost jedné ze dvou možností, ať už šlo o co nejlepší využití volného času, nebo snahu mít co nejvíce peněz. Z naší studie vyplývá, že ten, kdo si zvolí první možnost, je šťastnější," vysvětluje hlavní autorka studie Ashley Whillansová z kanadské Univerzity Britské Kolumbie. Vědci vedli svůj výzkum na reprezentativním vzorku amerických občanů, z něhož vyloučili nejchudší vrstvy, neboť jejich příslušníci by nepochybně volili peníze.

Účastníci studie mimo jiné odpovídali na takové otázky, kdy si měli vybrat mezi dvěma konkrétními možnostmi: žít v drahém bytě, z něhož by měli blízko do zaměstnání, nebo v levnějším bytě vzdáleném od úřadu, kam by museli denně dojíždět. Další možnost volby měli mezi možností studia, po němž by získali práci zabírající mnoho hodin, ale přinášející vysoký výdělek, a mezi studiem, které by jim umožnilo práci na přesně stanovený hodinový úvazek, ale menší plat.

Štěstí je ekologické

Teresa Beltonová, autorka publikace Happier People, Healthier Planet (Šťastnější lidé, zdravější planeta), ukazuje, jak tím, že se staráme o to, co má skutečně důležitost pro rozvoj našeho štěstí, chráníme zároveň planetu. Několik takových bodů můžeme učinit hned: pomysleme na pět věcí, za něž bychom mohli poděkovat; zbavme se nepotřebných šatů; projděme se v přírodě; pozvěme někoho na čaj; věnujme čas klábosení s kamarádem nebo kamarádkou; hrajme si; převezměme zodpovědnost za své rozhodování; hýbejme se; a mysleme na to, že naše štěstí pomáhá světu.

Vědci na závěr vysvětlují, že pro lepší využití našeho času nepotřebujeme změnit život, ale že stačí malá úprava, například pracovat nějakou tu hodinku méně (samozřejmě pokud je to možné), zaplatit si někoho, aby za nás udělal práce, které nemáme rádi (například úklid domácnosti), či využít trochu našeho času ke konstruktivní činnosti, jako je dobrovolná pomoc potřebným. Je jasné, že se pohybujeme tak trochu v teorii a že ne všichni si mohou dovolit takový "luxus".

Kromě toho pro některé lidi je práce skutečnou radostí, a pak zřejmě není třeba nic měnit. "Více volného času nás činí šťastnějšími než hodně peněz. Stačí vzdát se několika hodin práce a věnovat se rozmanitým aktivitám, které nemusejí přinášet finanční zisk, abychom se cítili lépe," uzavírají vědci.

ČTK