Je brexit ten nebo ta? Britové způsobili nečekaný jazykový problém
Jazykovědný zádrhel se dostal až k akademikům. Jakého rodu je slovo "brexit" bude řešit Francouzská akademie.
Evropská unie se možná shoduje na tom, jak reagovat na britské rozhodnutí odejít, ale v jedné klíčové otázce zůstává rozdělená: je slovo brexit mužského, nebo ženského rodu?
Ve francouzštině je britské rozhodnutí opustit EU známé jako "le Brexit", ačkoli konečný verdikt v této otázce vydá Francouzská akademie. Nová podstatná jména ve francouzštině jsou ale téměř vždy mužského rodu, podobně jako podstatná jména končící na "t" (s několika výjimkami, jako je la nuit, la forêt, la plupart).
Také Německo patrně v podstatě rozhodlo, že der Brexit je mužská záležitost. Může se to zdát zvláštní, protože vícero německých podstatných jmen končících na "t" (das Fazit, das Dynamit, das Zenit) nejsou ani mužského ani ženského rodu, nýbrž rodu středního.
Jak ale vědí všichni studenti němčiny, v němčině na rozdíl od románských jazyků lze někdy jen stěží poznat, jestli je podstatné jméno rodu mužského, ženského nebo středního. Der Brexit tak může být inspirován – patrně neuváženě – slovem mužského rodu der Profit. Vzorem ale bylo spíše slovo der Austritt, německý výraz pro vystoupení.
Rovněž Španělsko si vybralo "el Brexit". Většina substantiv převzatých z angličtiny v tomto jazyce automaticky končí jako podstatná jména mužského rodu. Málokdy totiž končí na "o" (obecně mužský rod) nebo na "a" (obecně ženský rod) jako mnoho španělských podstatných jmen. Španělsko tak mělo na výběr, a jako románská země si vybralo mužský rod.
Alespoň Itálie tomuto trendu zatím odolává. Její jazyková policie, Academia della Crusca, zveřejnila neuvěřitelně dlouhé vysvětlení, proč tomu tak je. V debatě, zda mají Italové říkat jen Brexit (bez členu), il Brexit nebo la Brexit, se akademie jednoznačně přiklonila k tomu poslednímu.
"Zdá se lepší, aby byl brexit ženského rodu," uvádí se v dokumentu. Součást tohoto slova – "exit" – totiž v italštině odpovídá slovu "uscita", které je ženského rodu. Používání členu je v tomto případě podobné jako u ostatních přejatých slov popisujících "skutečné nebo hypotetické události", jako je "la perestrojka" nebo "il global warming".
Až se Francie a Německou shodnou, skončí jako obvykle v takových případech na vítězné straně brexitové genderové války, jak poznamenal někdejší britský labouristický ministr pro evropské záležitosti Denis MacShane ve svém tweetu. A Británie bude bezpochyby doufat v co největší nejednotnost, až bitva o brexit opravdu začne.
ČTK