Jaké mimozemšťany máme šanci potkat? Depresivní hypotéza zní jako zápletka sci-fi filmu

Jsme ve vesmíru sami? Nad tím dumal už starořecký filozof Epikúros. „Existuje nekonečný počet světů. Některé se tomuto světu podobají, jiné ne. Neboť atomy, jelikož je jich nekonečný počet, jak bylo právě dokázáno, jsou ve své dráze stále unášeny dál,“ napsal v dopise historikovi Hérodotovi. „Neboť atomy, z nichž by mohl vzniknout svět nebo kterými by mohl být svět vytvořen, nebyly všechny vynaloženy na jeden svět nebo konečný počet světů, ať už podobných tomuto, nebo ne. Proto nebude nic, co by bránilo nekonečnému počtu světů.“

Jsme mimo?

V minulém století se vědci začali pokoušet mimozemský život ve vesmíru najít, což není jen tak. Víme o existenci (jakž takž) inteligentního života pouze na jediné planetě a z toho si odvozujeme, jak by se chovaly jiné inteligence, jak by mohly vypadat, jak přemýšlet. Do představ o vyspělejších tvorech si promítáme svoje myšlenkové nastavení.

Vesmír

Našli jsme mimozemský život ve vesmíru? Vědci představili zatím nejsilnější důkaz

Předpokládáme, že by mohli usilovat o více moci a zdrojů, stejně jako to děláme my na Zemi, nebo se pokoušet o expanzi. Vědci proto navrhují koncepty jako Dysonova sféra (znáte ze Star Treku nebo filmu Avengers: Infinity War) a další velkolepé megastruktury, které by uspokojovaly náročné energetické potřeby.

Ještě jsme sice neprozkoumali úplně každou píď naší noční oblohy, zatím jsme každopádně žádné stopy po takových mimozemšťanech neobjevili. Co když jsou ovšem všechny tyhle úvahy známkou ne tak pokročilé civilizace, která není předurčena k dlouhému trvání?

Britská ikona sci-fi, spisovatel Arthur C. Clarke ve své eseji z roku 1962 formuloval zákon, který říká: „Dostatečně pokročilou civilizaci nelze odlišit od magie.“ Kanadský futurista Karl Schroeder jeho slova parafrázoval do citátu: „Dostatečně pokročilou civilizaci nelze odlišit od přírody.“

Přečtěte si také: Britská Oblast 51: Malá vesnička Bonnybridge přitahuje fanoušky UFO, mimozemšťané prý komunikují s místními

Kipping to ve videu na kanále Cool Worlds vysvětluje: „Mohly by existovat velmi moderní, vyspělé mimozemské civilizace, ale nikdy bychom se o nich nedozvěděli, protože by se staly natolik udržitelnými, že by po nich nezůstal žádný podpis, kterého bychom se mohli chytit. O tuto myšlenku se opírá Eschatická hypotéza, která naznačuje, že nejvíce rozpoznatelnými mimozemskými civilizacemi budou ty nestabilní.“

Název hypotézy odkazuje k „posledním dnům“ (z řeckého „eschatos“ ‒ poslední). „Eschatická hypotéza říká, že první potvrzený objev jiné inteligence lidstvem by mohl být typu přirozeně nestabilního, pomíjivého, atypického, ale velmi hlasitého.“

Vesmír

Světlo supernovy dokáže zničit miliardy planet. Podívejte se, jak by proběhla zkáza Země

Všimneme si spíš výbuchu než klidu

V článku, který zatím neprošel recenzním řízením, Kipping upozorňuje na to, že při astronomických výzkumech jsme zatím zachytili spíš okrajové jevy než to, co by mohlo být ve vesmíru typické, protože takové věci je snazší rozpoznat. Například první tři exoplanety (planety obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce) vědci objevili kolem rychle rotujících a vysoce zmagnetizovaných neutronových hvězd známých jako pulsary, což na nějakou dobu zpochybnilo naši domněnku, že se jiné sluneční soustavy podobají té naší. Další průzkum oblohy odhalil přes 6000 exoplanet, kolem pulsarů jich ale svištělo méně než 10.

Taky panuje předpoklad, že supernovy v galaxii explodují zhruba dvakrát za sto let. Přitom jsou kvůli jejich výraznému jasu ve srovnání s pozadím detekovány každý rok tisíce těchto událostí.

Vesmír

Pro setkání s mimozemšťany má lidstvo plán z roku 1989. Jeho obsah vyvolává obavy

Ozvou se sami?

Nás mohou mimozemšťané odhalit třeba díky tomu, že si ohříváme planetu skleníkovými plyny a znečištěním. Takové odchylky z rovnováhy jsou neudržitelné a mohou mít krátké trvání. Podle Kippinga mohou být jiné civilizace snáze detekovatelné právě během těchto kratších „hlasitých“ fází, kdy využijí velké množství energiestejně jako supernova, která zazáří silně, ale krátce ‒ ve srovnání s tichými civilizacemi vedoucími udržitelnější život. „V tomto případě se první kontakt odehrává s civilizací ve smrtelné křeči, která sebou před koncem ještě divoce škube. V návaznosti na tuto myšlenku si dokonce takový druh může uvědomovat svůj bezprostřední zánik a rozhodne se vědomě vysílat zprávy do prázdna jako jakési poslední řešení,“ dodává Kipping ve videu. „Není co ztratit, lze jen získat.“

No, není to nic povzbudivého, ale podle Kippinga je šance zachytit „poslední slova“ mimozemšťanů prostě vyšší, než se potkat s filmovými emzáky, kteří jsou zrovna v pohodě. Ať už by to bylo přátelské setkání, nebo válečný konflikt.

Zdroj: IFL Science, Universe Today

Video, které jste mohli minout: Proč muž unesl chlapce z Halenkovic? Elitní detektiv promluvil o motivech i chybách