Hladem ke zdraví. Půst je pomocníkem v boji proti cukrovce

Z dosavadních poznatků se totiž zdá, že částečný půst je schopen "opravit" buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. Tyto buňky jsou tak zřejmě "přeprogramovány", takže jsou schopny znovu vyrábět dostatečné množství hormonu.

Výživa, kterou dostávaly pokusné myši, je částečný půst. Vypracoval jej Valter Longo z milánského Institutu molekulární onkologie FIRC, dnes v čele Institutu dlouhověkosti při Jihokalifornské univerzitě. Navržená dieta měla být původně metodou k omezení stresu a k ochraně buněk při chemoterapii. Spočívá v tom, že se pět dní konzumuje strava s nízkým obsahem tuků a cukrů a poté následuje návrat k normální výživě.

Dosavadní studie ukazují, že na fyziologické úrovni tento typ diety jakoby napodobuje účinky mnohem přísnějšího půstu a především funguje jako jakési oživení organismu, během něhož jsou produkovány nové buňky a zpomaluje se stárnutí díky redukci působení tří klíčových genů, a sice IGF-1, TOR a PKA. Drastický pokles těchto genů vrací podle Longa buňky do jakýchsi embryonálních podmínek.

"Buňky upadají během půstu do jakéhosi spánku a pak, když začneme jíst normálně, mohou vytvořit mnohé rozmanité buněčné typologie, mezi nimi i beta buňky, tedy ty buňky ve slinivce břišní, které produkují inzulin," cituje Longa italský deník Corriere della Sera.

Longo použil ke studiu účinků své diety dva různé modely cukrovky: v jednom případě měly myši genetickou mutaci, která vyvolává rezistenci vůči inzulinu a ztrátu sekrece tohoto hormonu (tedy model pro cukrovku 2. typu), ve druhém případě byly myši léčeny chemickou látkou, která zabíjí beta buňky (model pro cukrovku 1. typu). Oběma skupinám byla podávána dieta ve třech cyklech. Výsledky byly vynikající: u obou modelů se diferencovaly nové buňky schopné produkovat inzulin a zaručit správnou rovnováhu glykemie.

Výsledky se potvrdily také u pokusů na buňkách slinivky břišní zdravých lidí a lidí s cukrovkou 1. typu. Jestliže byly podrobeny dietě, produkce inzulinu v těchto buňkách byla účinně stimulována. "To na jedné straně ukazuje, jak je možno přeprogramovat buňky jen pomocí diety, beze změny genomu, na druhé straně to ukazuje potenciál výživy k omezení příznaků cukrovky," uvedl Longo. "Význam diety však přesahuje tuto chorobu: účinky řízeného půstu se studují i na dalších buněčných systémech. Tento mechanismus může být způsobem, jak zlepšit zdravotní stav," dodal.

Longo v únoru publikoval na stránkách magazínu Science Translational Medicine studii na dobrovolnících, v níž ukázal, že tři cykly jeho diety snižují nebezpečí vzniku nejen cukrovky, ale i rakoviny a kardiovaskulárních chorob tím, že snižují úroveň IGF-1 a glykémie. Kromě toho pozitivně působí na parametry jako je váha, cholesterol či triglyceridy.

ČTK