9. února 2020 15:06

Escobarovi hroši ničí Latinskou Ameriku, do níž vůbec nepatří

Že měl Pablo Escobar na svém sídle hrochy, je dobře známý fakt. Že utekli, když kariéra kolumbijského drogového cara skončila, se také ví. Ale až doposud vědci netušili, jaký dopad mají tato zvířata na svůj nový domov.

Když byl Escobarův drogový kartel na vrcholu moci, mohl si kokainový král dovolit prakticky cokoliv. A tak utrácel za věci, které by asi napadly jen málokoho. Patřila k nim například jeho soukromá zoologická zahrada, pro kterou si legálně i nelegálně opatřil spoustu exotických zvířat. Kromě nosorožců, žiraf nebo zeber v ní byli také hroši.

Tito velcí savci normálně žijící jen subsaharské Africe se v Escobarově ráji vyskytovali až do roku 1993. Pak velký Pablo padl – a většina zvířat byla vrácena na místa, odkud přišla. Jenže hroši se ukázali jako příliš velký oříšek. Tato zvířata jsou velká, silná a také umí být nesmírně agresivní a nebezpečná – v Africe zabijí ročně více lidí než jakékoliv jiné velké zvíře.

Podařilo se jim uniknout a našli si svůj domov u nedalekých jezer a podél řeky Magdalena. A přestože se to zdá nepravděpodobné, dokonce se tady rozmnožili. V současné době jich zde žije více než osmdesát. Nemají zde žádné přirozené nepřátele, takže jejich šíření nestojí nic v cestě.

Jak hroši mění Kolumbii

Nyní vědci poprvé popsali, jak tento invazivní druh ovlivnil krajinu, do níž pronikl. V odborném časopise Ecology američtí a kolumbijští vědci popsali, jak dva roky tuto oblast zkoumali – odebírali vzorky vody, měřili v ní množství kyslíku a mnoho chemických látek a izotopů – a pak tyto výsledky srovnali s vodou odebranou z nedalekých jezer, kde hroši nežijí.

Ukázalo se, že hlavním problémem jsou hroší výkaly. Když hroši vyměšují, jejich výkaly klesají ke dnu řeky nebo jezera a tam pak fungují jako velmi kvalitní hnojivo. To by mohlo vypadat jako něco značně pozitivního, ale opak je pravdou. Tato hnojiva totiž využívají převážně vodní řasy a bakterie, a ty z vody odebírají značné množství kyslíku a dalších živin.

Když se tyto organismy přemnoží, a hroší výkaly tomu značně pomáhají, uvolňují do svého okolí látky, které jsou pro ostatní formy života toxické. „Tento velký savec má zásadní dopad na ekosystém v jeho domovské Africe a zjistili jsme, že to podobně funguje také na novém kontinentu, kam pronikl. Na kontinentu s úplně odlišnou přírodou a jinými hráči v ekosystému,“ uvedl Jonathan Shurin, biolog z Kalifornské univerzity v San Diegu, který výzkum vedl.

„Zjistili jsme, že hroši dělají díky všem těm bakteriím a řasám jezera a řeky produktivnějšími,“ popsal Shurin. „Ale to může vést k nadměrné produkci řas, které pak hrozí přemnožením,“ varoval vědec.

V Africe existuje rovnováha díky organismům, které dokážou přemnožené řasy likvidovat, ale v Kolumbii zatím takový ekosystém není. Autoři výzkumu podotýkají, že hrochům nehrozí od kolumbijské přírody nic hrozného a že budou jejich počty s velkou pravděpodobností dále růst – očekávají, že by jich v dalších desetiletích mohly být v Kolumbii tisíce…

Je možné, že právě tato zásadní změna bude nakonec největším příspěvkem Pabla Escobara do dějin Kolumbie – zatímco na jeho zločiny se po pár desítkách let zapomene, hroši se už možná navždy stanou součástí místní přírody.

Bizarní svět Pabla Escobara v seriálu Narcos

Pablo Emilio Escobar Gaviria, kolumbijský drogový baron, byl zastřelen v roce 1993. Bylo mu čtyřiačtyřicet let. Nejúspěšnější obchodník s kokainem byl schopen díky ilegálnímu obchodu vydělávat až 60 milionů dolarů denně, což ho v roce 1989 vyneslo na 7. místo nejbohatších lidí světa podle magazínu Forbes.

Jeho bizarní kariéru zachycuje seriál Narcos, který můžete sledovat každou neděli večer na Prima COOL.

Text: Martin Kolář

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora