14. července 2022 06:00

Zamilovaní vulkanologové zachránili 85 000 lidí před smrtí. Zahynuli, jak si přáli

Manželé Katia a Maurice Krafftovi učinili během dvou dekád obrovský posun v oblasti vulkanologie – a to jak z hlediska pochopení činných sopek, tak i mediální prezentace možných rizik.

„Dávám přednost intenzivnímu a krátkému životu před dlouhým a nudným,“ napsal jednou vulkanolog Maurice Krafft. Společně se svou ženou Katiou se stali hvězdami tohoto jinak poměrně opomíjeného oboru a díky své zarputilosti dokázali upozornit na obrovská nebezpečí, jež jsou se sopečnou činností spojena.

Sopeční průkopníci

Catherine Conrad, známá později jako Katia, se narodila v roce 1942, Maurice Krafft o necelé čtyři roky později. Rodáci z východní Francie se setkali v 60. letech během studií na Univerzitě ve Štrasburku a o několik let později se vzali. Její specializací byla chemie a fyzika, Maurice se zaměřil na geologii. Jejich první zdokumentovanou sopkou byla Stromboli na jihu Itálie. Pořízení fotografií sopečných erupcí se ukázalo jako ekonomicky smysluplná činnost, a tak se na něj zaměřili i do budoucna – focení a natáčení aktivních vulkánů a jejich následné představování světu jim vydělávalo peníze na další cesty.

Vedle natáčení a následného zpracování videomateriálu Krafftovi psali také knihy a během 70. a 80. let se těšili mediální pozornosti, o níž si mohli méně odvážní vulkanologové nechat jen zdát. Krafftovi se totiž často přibližovali ke žhavé lávě na vzdálenost pouhých několika metrů. Katia fotila, Maurice natáčel, oba důsledně pozorovali dění a následně i zkoumali sebrané vzorky.

Díky této odvaze se ve svých zjištěním dostávali dál než ostatní vulkanologové, což následně i zpřesňovalo jejich odhady rizik. Ani nejhlubší poznání však nedokáže stoprocentně předvídat všechna myslitelná nebezpečí, jak se později ukázalo.

Poslední výprava

Osudným se jim totiž stalo datum 3. června 1991. Jako už mnohokrát předtím se vypravili prozkoumat vulkán, u něhož byla zaznamenána nenadálá aktivita. Během pozorování sopky Unzen ležící na jihu Japonska je však společně s dalšími 41 novináři, vědci a hasiči, kteří se snažili situaci mapovat, zavalila nečekaně rozsáhlá erupce pyroklastického materiálu. Na zkázu takového rozsahu nebyl nikdo připraven, přestože nedlouho předtím Maurice glosoval, že po všech erupcích, které za poslední více než dvě dekády viděl, je mu docela jedno, pokud by se nedožil dalšího dne.

Na památku Krafftových byl později pojmenován kráter na francouzském ostrově Réunion v Indickém oceánu a jejich jménem také mezinárodní organizace vulkanologů uděluje jednou za čtyři roky ocenění za zásadní vědecké posuny v oboru. Především však jejich práce měla velmi hmatatelné výsledky – například před masivní erupcí filipínské sopky Pinatubo se podařilo evakuovat 85 000 lidí hlavně díky tomu, že starší záběry sopečné apokalypsy pomohly přesvědčit i filipínskou prezidentku Corazon Aquina.

Do kin se navíc dostává snímek Erupce lásky, v němž režisérka Sara Dosa prošla archivy Krafftových i jejich televizní vystoupení a seskládala z nich nečekaně strhující podívanou. Jeden z nejvíce chválených dokumentů letošního roku se věnuje jak nezvyklému vztahu dvou vědců sdílejících vášeň pro nespoutané síly přírody, tak i specifikům moderního zkoumání činných sopek. Snímek můžete vidět v kinech od 14. července.

ZDROJ: Wikipedia

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom