Jedna z obětí erupce Vesuvu neutíkala pryč. Její ostatky vyprávějí hrdinný příběh

Tělo asi 40letého muže archeologové objevili na pláži u města Herculaneum, které – stejně jako známější Pompeje – našlo svou zkázu během výbuchu stratovulkánu Vesuv roku 79. Většinu obyvatel zde zabily extrémně žhavé pyroklastické proudy. Tato rozpálená mračna prachu a plynů se pohybují rychlostí několika set kilometrů v hodině a jejich teploty se pohybují od stovky až po tisíc stupňů Celsia. Některým obyvatelům Herculanea se sice povedlo z města odejít, zániku ale mnoho z nich přesto neuniklo.

Mt Vesuvius erupted OTD 79, burying Pompeii, Herculaneum & Stabiae in volcanic ash & preserving terrified bodies. pic.twitter.com/iz2AFGewKd

— Jane Hoodless (@JaneHoodless) August 24, 2015

Na pláži se našlo okolo 300 těl

Na pláži archeologové postupně odkryli okolo 300 těl. Vědci předpokládali, že všechna patří právě obyvatelům Herculanea, nakonec se ale ukázalo, že se spletli. „Výzkum se do roku 2017 téměř výhradně týkal lidských ostatků. Nikoho do té doby nenapadlo podrobně zanalyzovat nástroje, které se našly okolo,“ vysvětlil Francesco Sirano, který archeologický výzkum na místě řídí. „To, co jsme objevili, bylo velmi překvapivé.“

Na rozdíl od ostatních nalezených koster se u jedné mrtvoly nalezl pásek, váček plný mincí, dýka a dokonce i meč s jílcem zdobeným obrazy lva a cherubína. Pochva meče navíc připomínala oválný štít.

Čtěte také: Gigantický výbuch sopky Hunga Tonga dorovnal nejsilnější jaderný test USA. Hirošimu překonal tisíckrát

Elitní vojenská jednotka na záchranné misi

Podle Sirana takovéto oválné štíty nosila Pretoriánská garda, elitní vojenská jednotka, z níž se rekrutovala i osobní stráž římských císařů. „Mince, které měl u sebe, také odpovídají měsíčnímu platu, který členové gardy dostávali,“ řekl Sirano.

Co ale na pláži v době výbuchu dělal někdo takhle zvláštně vyzbrojený? Archeologové si myslí, že muž byl jedním z vojáků, které shromáždil Plinius Starší k záchranné misi. Tu podle záznamů jeho synovce, Plinia mladšího, svolal poté, co si všiml podivného mraku nad Vesuvem. Plavba k Herculaneu vojákům zabrala 3 a půl hodiny.

Proti sopce neměli vojáci šanci

„Popel už padal, stále teplejší a hustší, jak se lodě blížily k pobřeží,“ zapsal si o události Pliniův synovec. „Pak z nebe začaly pršet kousky pemzy a zuhelnatělých, žárem popukaných kamenů. Strýc na okamžik přemýšlel, jestli nemá lodě otočit a odplout, když mu to ale poradil kormidelník, odmítl.“

Lodím se už odplout nepovedlo, divoký sopečný vítr a přílivové vlny to nedovolily. Plinius Starší při misi zahynul. Jestli se povedlo vůbec někoho zachránit, se neví. Vojáka, jehož tělo na pláži archeologové objevili, pravděpodobně smetl sopečný výbuch. Výzkumníci ho našli obráceného tváří v písku.

Zdroj: NBC News