Vesuv Pompeje dokonale zničil a zakonzervoval. Jak zkáza probíhala?

Pompeje byly roku 79 našeho letopočtu sopečnou erupcí zlikvidované tak dokonale, že se na jejich záchraně nikdy nezačalo pracovat. Císař Titus sice věnoval značný obnos peněz na pomoc obětem, nicméně obnovovat město nemělo smysl. Pro archeology 20. století se ale jednalo o dar z nebes, neboť vrstva sopečného popela konzervovala Pompeje natolik precizně, že vědcům umožnila velmi detailně rekonstruovat život města. Od typů ovoce v obchodech po místní nevěstinec, v němž se zachovaly erotické kresby.

Zloději a záchranáři

Přesto záchranné práce podniknuté byly. Do domů se skrz sopečný materiál dělaly tunely, o čemž svědčí nápisy na zdech. Přestože na místě zůstaly všechny předměty, peněz se kupodivu mnoho nenašlo, což zase naznačuje rabování. To ostatně dává smysl, neboť Pompeje byly jako přístavní město sídlem bohatých. Proudilo tudy zboží řecké i fénické a obyvatelé si mohli vybírat z pestré palety luxusních komodit od hebkých látek a vonných olejů po víno, kovové náčiní i skleněné ozdoby a šperky.

Zkázu Pompejí přibližuje v úterý 7. prosince dokument Věčné Pompeje na Prima ZOOM. Když došlo k mohutné erupci, silnému spadu popela a pyroklastické vlně, bylo už na záchranu pozdě. Svým životem zaplatil za svou zvědavost i přírodovědec Plinius starší, autor díla Historia naturalis. Chtěl sledovat průběh katastrofy na vlastní oči a zřejmě se zadusil oxidem uhelnatým.

Pompeje nebyly jediné

Byť se Pompeje staly symbolem sopečné síly i náhlé smrti, nebyly jediným městem, které sopka zlikvidovala. Herculaneum, které podle legendy založil bájný Herkules, potkal stejný osud. Na rozdíl od Pompejí však nepadlo pod tíhou popela, ale bylo zaplaveno vlnou vroucího bahna. Archeologové ve spolupráci s vulkanology na základě nálezů odhadují, že město během noci zasáhly rychle se šířící toxické plyny o teplotě 400 až 500 °C. Tma a rychlost, s jakou neštěstí přišlo, zásadně zkomplikovaly možnost záchrany.