Co se stane, když prezident nemůže vykonávat funkci? Ústava České republiky nenabízí snadné řešení
Ústava s neschopností prezidenta vykonávat funkci naštěstí počítá a rozděluje úlohy na více osob.
V České republice nemáme a pravděpodobně ani mít nebudeme funkci viceprezidenta, na nějž by v případě náhlého úmrtí hlavy státu, případně jeho neschopnosti funkci vykonávat jednoduše přešly prezidentovy pravomoci, jako tomu je v USA. Zatímco s úmrtím prezidenta Ústava ČR explicitně nepočítá, v případě zbavení funkce z důvodu nezpůsobilosti už zde řešení je. Článek, podle nějž by se všechny záležitosti v případě takového neštěstí musely řídit, by byl tentýž, který hovoří o předčasném ukončení funkce.
Pravomoci si rozdělí dva lidé
O tom se přesněji zmiňuje článek 66: „Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí (…) předsedovi vlády.“ Tedy aktuálnímu premiérovi.
Andrej Babiš Zdroj: profimedia.cz
Premiér by ovšem nebyl plnohodnotným prezidentem. Přesněji to vysvětluje ústavní právník Jan Kudrna v rozhovoru pro CNN. „Ty vybrané pravomoci přecházejí dílem na předsedu vlády a dílem na předsedu Poslanecké sněmovny, s tím, že vyhlašování voleb do Poslanecké sněmovny, to je taková drobná výjimka, přechází na předsedu Senátu.“
Premiér by tedy stát zastupoval navenek, byl by i vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenoval by soudce a vyhlašoval amnestie, směl by ale například podepisovat pouze a jedině ty listiny, které potřebují podepsat také od ministra či premiéra.
Kdo pověří novou vládu?
Předseda Poslanecké sněmovny by pak měl na starosti zbylé listiny a také třeba vyhlášení senátních voleb, vracení zákonů Poslanecké sněmovně, jmenování soudců Ústavního soudu a členů bankovní rady ČNB. A také je na něm, aby po následujících volbách pověřil nového premiéra sestavením vlády.
Miloš Vystrčil Zdroj: profimedia.cz
Nabízí se otázka, jestli by nového premiéra pověřil sestavením vlády dosavadní předseda Sněmovny, anebo by bylo nutné počkat, až nově zvolená dolní komora ustaví své vedení. Podle Kudrny je to ale jasné. „Byl by to předseda nové Poslanecké sněmovny, a to proto, že jiná ustanovení Ústavy říkají, kdy končící vláda podává demisi. (…) Dokud není zvolen předseda té nové Poslanecké sněmovny, do té doby nepodává ta současná vláda demisi.“