Zajímavosti o havárii v Černobylu: Kterou část Česka nejvíc zasáhl radioaktivní spad?

O Černobylu vznikl nespočet článků, i tak je ale možné, že vám některé zajímavosti dodnes unikaly. Třeba tyhle...

1) Černobylskou jadernou elektrárnu V. I. Lenina tvořily čtyři bloky, další dva se stavěly. První blok měl výkon 725 MW, další tři pak shodně 925 MW. Po zničení čtvrtého bloku elektrárna dál pokračovala ve výrobě elektřiny, a to až do roku 2000.

2) Největší zamoření radioaktivními látkami u nás nezpůsobil výbuch Černobylu, ale testy jaderných zbraní. Ve srážkové vodě byla v roce 1962 naměřena celková radioaktivita přesahující 100 bequerelů na 1 litr (Bq/l), zatímco v roce 1986 došlo v důsledku černobylské havárie ke zvýšení radioaktivity z méně než 1 Bq/l na „pouhých“ 30 Bq/l.

3) Mrak radioaktivních částic z Černobylu se k nám dostal 29. dubna, tedy tři dny po výbuchu. Nejvyšší koncentrace nebezpečných částic byla 30. dubna, kdy se pálily čarodějnice a hodně lidí bylo venku. Radioaktivní spad zasáhl pruh území táhnoucí se od severní Moravy šikmo na jihozápad přes Vysočinu do jižních Čech. Na severní Moravě navíc v noci z 29. na 30. dubna 1986 intenzivně pršelo a kvůli tomu jde o nejvíc zasažené území.

4) Tehdejší generální tajemník Ústředního výboru KSSS Michail Sergejevič Gorbačov (šlo fakticky o hlavu státu, Sovětský svaz zavedl funkci prezidenta až těsně před svým rozpadem v roce 1990) ještě 24 hodin po explozi reaktoru netušil, že se něco stalo. Pro členy politbyra (kolektivní vedení státu) bylo v prvních hodinách po katastrofě důležitější řešit, jak na situaci zareaguje Západ.

5) Cyklistický Závod míru, jehož 39. ročník se jel 6.–22. května 1986, musel proběhnout bez ohledu na výbuch v Černobylu. Přestože se závod původně jezdil na trase Praha–Varšava (později se přidala i NDR), měly se tentokrát prolog a první tři etapy jet na území SSSR v okolí Kyjeva. Ten přitom leží pouhých 100 kilometrů od černobylské jaderné elektrárny. První etapu Závodu míru v Kyjevě vyhrál československý reprezentant Jozef Regec.

6) Radioaktivní Cesium 137 se v roce 1986 objevilo také v houbách. Šlo maximálně o 3 500 bequerelů na kilogram hub, přičemž v roce 1994 už tato hodnota klesla na přibližně 100 Bq/kg. Jenže houby se v tomto směru chovají nestandardně, takže už o pět let později v roce 1999 si Češi nosili domů houby s celkovou radioaktivitou přes 4 000 Bq/kg. Od té doby tato hodnota klesá.

7) Poločas rozpadu radioaktivního plutonia 239 je 24 100 let. To je také minimální doba, po kterou bude město Pripjať ležící nadohled elektrárny trvale neobyvatelné. Krátké návštěvy nebo turistické výpravy do Pripjati ale možné jsou.

8) Uvnitř vybuchlého čtvrtého bloku černobylské elektrárny stále zůstává jaderné palivo. Část se ho zřejmě nachází v reaktorové hale nad vlastním reaktorem, část se ho v podobě koria propálila dnem reaktoru. Korium je vysoce radioaktivní lávovitá směs štěpeného materiálu o teplotě 2 800 stupňů.

9) Provizorní betonový obal kolem roztrženého čtvrtého bloku jaderné elektrárny překryla v roce 2019 110 metrů vysoká mobilní konstrukce vážící 36 000 tun. Nový kryt stál v přepočtu 40 miliard korun a jeho životnost se odhaduje na 100 let. Pak budou naši potomci muset rozhodnout (a vymyslet), co dál.

10) Štěstím v neštěstí bylo, že směr větru v prvním a nejhorším období o pouhých 500 metrů minul město Pripjať, kde v době havárie žilo 49 300 lidí. Evakuace města probíhala spořádaně, přesto byla dokončena až 36 hodin po havárii. Dnes má zakázaná zóna na Ukrajině rozlohu 2 100 km2 (více než čtyřikrát převyšuje rozlohu Prahy) a je v ní 76 měst a vesnic. Oficiálně zde nikdo nežije, neoficiálně tu ale přežívají stovky navrátilců.