Budou z nás kyborgové? Lékařský výzkum už na tom pracuje

Podchyťte bloudivý nerv?

Revmatická onemocnění, stejně tak jako deprese, se skrz naši společnost šíří jako lavina. Není divu, že se hledají všemožné cesty, jak tato onemocnění zastavit nebo alespoň přibrzdit jejich invazi. Někteří z vědců sázejí na elektroimplantáty a věří v jejich nasazení do té míry, že by v případě některých specifických nemocí mohly vytlačit „chemickou pilulkovou“ léčbu. „Technologie se opírá o elektrickou stimulaci bloudivého nervu – svazku nervových vláken, který se pohybuje od mozku po břicho, odbočuje do orgánů včetně srdce, sleziny, plic a střev, a které relé přenášejí z orgánů těla do mozku a naopak,“ píše Nicola Davis v britském The Guardien.

„Zařízení podobné kardiostimulátoru je typicky implantováno pod levou klíční kost a drátky běží k bloudivému nervu v krku a jsou již používány k řešení epilepsie a deprese rezistentní na léčbu,“ pokračuje Davis. Mnozí z vědců se domnívají, že se otevírá nový způsob léčby celé plejády onemocnění včetně Crohnovy choroby nebo čím dál rozšířenější artritidy.

Kyborgové?

"V mém i vašem životě uvidíme miliony lidí se zařízením, které jim umožní nebrat léky," řekl Kevin Tracey z Feinstein Institute for Medical Research, spoluzakladatel bioelektronické společnosti SetPoint Medical. Nejedná se vlastně o prvozárodky kyborgů? Vždyť slovo kyborg je složeninou slov kybernetický organismus. Pojem poprvé použil Manfred Clynes a Nathan Kline v roce 1960 s tím, že kyborg představuje syntézu organických a mechanických částí. Na člověka s kardiostimulátorem, který mu „řídí“ nebo „hlídá“ srdce, by se už takováto definice vlastně použít dala. Bioelektronika vystoupila z okraje lékařského výzkumu a získává čím dál více pozornosti. Základní mantrou tohoto přístupu je skutečnost, že biolektekronika nepoužívá léčiva, ale manipuluje neuronové okruhy v těle.

Za vším hledej mozek

Skupina vědců publikovala v Proceedings of The National Academy of Science of the United States of America (PNAS) studii zaměřenou na stimulaci bloudivého nervu a produkci cytokininů snižující závažnost onemocnění u revmatiodiní artritidy.

Bloudivý nerv se skládá ze 100 000 nervových vláken a Kevin J. Tracey, který studii vedl, ho přirovnává k transatlantickému kabelu. Zároveň poznamenává, že méně než 2000 vláken je spojeno se slezinou. Kdyby se cíleně podařilo zaměřit právě tato vlákna, jednalo by se o zásadní průlom v boji s artritidou. Slezina totiž produkuje látky podílející se na zánětu.

A už jsou na světě první kladné výsledky

Kevin J. Tracey se svým týmem zjistil, že informace o poškození a zánětu tkání se prostřednictvím bloudivého nervu přenáší do mozku, který pak odešle signály zpět do orgánů, aby zmírnil zánět. A právě tady se dá bioelektronikou zasáhnout.

Studie probíhají zejména na pokusných hlodavcích a malé skupině pokusných osob, neboť zdaleka nejsou prozkoumané všechny možné vedlejší efekty. Nicméně by tento způsob léčby mohl nahradit v současnosti používané léky k blokování TNF (látka způsobující zánět). „Na jednu stranu jsou tato konkrétní léčiva obrovským byznysem pro farmaceutické společnosti, ale nejsou obecně použitelná pro všechny postižené a navíc mohou zahrnovat zvýšené riziko výskytu rakoviny,“ píše The Guardien.

Ze 17 pacientů s revmatoidní artritidou zapojených do klinického hodnocení, více než dvě třetiny z nich zaznamenalo alespoň 20% zlepšení a u dvou nemoc ustoupila úplně. „Za šest týdnů jsem necítil žádnou bolest. Otok je pryč. Jezdím na kole, chodím na procházky se psem a řídím auto. Je to jako zázrak," řekl Monique Robroek, který se výzkumu účastnil.

Zdá se, že stojíme na úsvitu kyborgů. A nikomu to nepřijde divné. Zvláště ne těm, které bioelektronika zbaví bolestí a zásadně jim vylepší život. A dost možná (jako v případě kardiostimulátoru) i jeho délku.

Text: Topi Pigula