Ohavná smilstva, experimenty a smlouva s ďáblem. Jak skutečně žil a zemřel prokletý Faust?
Utajené příběhy českých dějin V 1 - Faustův dům
Mýtus o vzdělanci, který v touze po poznání uzavřel smlouvu s ďáblem, je inspirovaný skutečným příběhem bludného mága Johanna Georga Fausta zvaného Sabelicus. Ten se usadil v Praze na Karlově náměstí v domě č. p. 502, jemuž se dnes říká Faustův dům. Právě zde ho měl Mefistofeles po uplynutí sjednané lhůty popadnout a odnést do pekla, o čemž měla svědčit díra ve stropě.
Faust se narodil roku 1480 v prosté rodině poblíž německého Špýru. Podle některých badatelů studoval v Německu i v cizině, v Krakově se učil magickým uměním a na lékařské fakultě univerzity v Ingolstadtu měl získat doktorát. Podle jiných to ale byl jen schopný samouk a poučený amatér, který se pohyboval po celém Německu.
Ďábel je s Faustem úzce spjatý (ilustrační foto) Zdroj: Criterion Collection
Praha se v 16. století stala Mekkou nejvýznamnějších mágů, alchymistů a astrologů své doby Zdroj: FTV Prima
Rembrandtova ilustrace Fausta (kolem roku 1653) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Faustova smlouva s Mefistofelem v dobové ilustraci Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Bludný mág Johannes Faust ve svém domě v Praze Zdroj: FTV Prima
Faustův dům na Karlově náměstí v Praze Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ďábel je s Faustem úzce spjatý (ilustrační foto) Zdroj: Criterion Collection
Praha se v 16. století stala Mekkou nejvýznamnějších mágů, alchymistů a astrologů své doby Zdroj: FTV Prima
Rembrandtova ilustrace Fausta (kolem roku 1653) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Faustova smlouva s Mefistofelem v dobové ilustraci Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Bludný mág Johannes Faust ve svém domě v Praze Zdroj: FTV Prima
Faustův dům na Karlově náměstí v Praze Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Faust byl později popisován jako velký mág, jeho současník Johannes Trithemius o něm ale smýšlel jinak. Údajný mág musel jakožto učitel potupně prchnout z německého Kreuznachu poté, co v tamní škole se žáky provozoval „nejhanebnější smilstva“.
Faustova podivná smrt
Podstatou Faustova příběhu je smlouva s ďáblem. Faust coby zvídavý učenec své doby narazil na hranice poznání a k jejich překonání upsal svou duši temným silám. Podle legendy sice měl Fausta odnést v roce 1541 ďábel, někteří badatelé ale spekuluji, že Faust byl zároveň alchymista.
Při jednom pokusu pak mělo v jeho laboratoři dojít k výbuchu, který roztrhal Faustovo tělo. To by odpovídalo jarmarečním tiskům té doby, které popisovaly děsivý konec tajemného mága takto: „Když vešli do Faustova pokoje, viděli stěny potřísněné krví a mozkem, na zemi ležely oči a několik zubů a ve stropě zela velká díra. Zbytek těla našli v zahradě na hnoji, kde je ďábel pohodil.“
Jádro pudla
Smlouvu s démonem Mefistofelem, „milovníkem temnoty“, zmiňuje spis Magia Innaturalis připisovaný Johannu Faustovi. V Goethově podání se představuje jako věčně popírající duch, který je Faustovým stínem, personifikací jeho temných stránek a našeptavačem. Aby Fausta nevyděsil, zjevuje se Mefistofeles nejprve jen jako černý pudl, z čehož vzniklo rčení „odhalit jádro pudla“.
První kniha o Faustovi vyšla už v roce 1587, tedy asi půl století po jeho smrti, a stala se velmi populární. Námět zpracoval i Shakespeaarův předchůdce, dramatik Christopher Marlowe, nesmrtelnou slávu ale Faustovi zajistil v roce 1808 svou stejnojmennou veršovanou tragédií německý romantický básník Johann Wolfgang Goethe.
Prokletí Faustova domu
Faustův dům po celou svou historii přitahoval zvláštní typ lidí, kteří byli nějak spojeni se světem magie, alchymie nebo astrologie. Asi 40 let po Faustově smrti se tak v domě na Karlově náměstí usadil okultista a spolupracovník anglické tajné služby Edward Kelley, který do Prahy přijel v roce 1584. Dům byl několikrát zasažen požárem, ale jeho zvláštní obyvatelé se sem stále vraceli. Byl mezi nimi třeba dvorní astrolog Rudolfa II. Jakub Krocínek, jehož synové se po Krocínkově smrti při hledání alchymického odkazu svého otce v domě pobili tak, že jeden z nich následně zemřel.
V pražském Faustově domě se magická nebezpečí hromadila. Dvě stě let po Faustovi tu prý propadl peklu neznámý student, v 18. století zde pak žil chemik Antonín Mladota ze Solopisk a jeho prasynovec Josef Petr, kteří konstruovali děsivé mechanické figuríny. K podivínům patřil i kněz Karel Jaenig, který měl zálibu ve funerálních předmětech, takže měl byt vyzdoben pohřebními věnci a spával v rakvi.
Podle tvůrců dokumentární série Utajené příběhy českých dějin ale měl v domě na Karlově náměstí pobývat i jakýsi kořenář Fous, jehož jméno mohlo nakonec být zaměněno za jméno Faust. Legenda o tajemném mágovi by tak získala nový a možná snáze pochopitelný rozměr.
ZDROJ: Vítězslav Bican: Pověst o Faustovi ve filosofii Jana Patočky
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
