Před 114 lety byla objevena Willendorfská venuše. Co má soška prsatice společného s naší Věstonickou?

Jeden z nejstarších objevů uměleckého zobrazení lidské postavy, takzvaná Willendorfská venuše, byla objevena 7. srpna 1908 nedaleko Křemže v Dolním Rakousku. Nebylo však po ní vyloženě pátráno, za objevem stála náhoda v podobě stavby místní železnice, která 11 centimetrů vysokou vápencovou sošku odkryla. Stáří nálezu bylo odhadnuto na 25 000 let a spadá tedy do období paleolitu. Nyní je soška k vidění ve vídeňském Přírodně-historickém muzeu.

Věstonická venuše je cennější

Ačkoli nelze důležitost objevu Willendofské venuše zpochybňovat, pravdou je, že moravská varianta, kterou známe pod označením Věstonická venuše, je i díky svému stáří o něco málo cennější. Věstonická venuše byla objevena v roce 1925 a její vznik je odhadován až na 29 000 let před naším letopočtem. Zajímavostí pak je, že nejnovější poznatky historiků poukazují na možnost, že Willendorfská venuše byla rovněž vyrobena na Moravě. Její původ se totiž váže na kámen z brněnské Stránské skály.

Věstonicka Venuse symbol boje proti anorexiipic.twitter.com/FL8iRMri3H

— Petr Schönfeld (@petrschonfeld) July 13, 2015

Evropské venuše

Nálezy nejsou samozřejmě svázané jen s Českou republikou či Rakouskem, objevy venuší proběhly i v jiných evropských státech. Sošky obdařených a proporčně vyzrálých žen ze starší doby kamenné byly nalezeny i v Německu, Francii i Itálii. Exempláři se však může pochlubit i Ukrajina, Rusko či naši sousedé ze Slovenska.

Nejstarším dosud objeveným kouskem zůstává takzvaná Švábská venuše, která vznikla rukou neznámého pravěkého autora někdy v období před 35 000–40 000 lety. Ačkoli je v Česku nejznámějším exemplářem právě již zmíněná Věstonická venuše, nejedná se o jediný významný kus, který nám Morava nadělila. Další podobnou figurkou je i Landecká venuše, jejíž stáří se odhaduje na zhruba 23 000 let.