Před 197 lety byla uvedena do provozu první železniční trať na světě

Životní příběh George Stephensona, uznávaného inženýra a konstruktéra, který zásadním způsobem ovlivnil způsob stavby železnic po celém světě, se začal psát 9. června 1781 v hornické vesnici Wylam v Anglii. Pokud byste čekali podnětné domácí prostředí a vzdělané rodiče, tak pravý opak je pravdou. Otec pracoval jako dělník v dolech a matka byla dcerou barvíře. Malý George musel od útlého věku těžce pracovat na poli a číst a psát se naučil sám ve večerní škole. Od dětství projevoval značné konstruktérské a strojařské nadání. Své první zkušenosti a dovednosti však získával bez jakéhokoliv vzdělání.

Důlní inženýr, který ulehčoval horníkům práci

V roce 1812 získal místo hlavního strojmistra v uhelných dolech v Killingworthu. Od samého začátku jako hlavní problém vnímal způsob a efektivitu dopravy uhlí z dolu do nedalekého města. Přesto se z počátku zabýval vylepšováním důlních čerpadel a parních strojů. Jeho přičiněním se v dolech nakonec objevila i 12 km dlouhá důlní dráha. Netrvalo dlouho a tři roky po svém nástupu do dolů si v roce 1815 nechal patentovat první lokomotivu. Neměl to však vůbec jednoduché, důlní zaměstnanci mu údajně odmítli pomoci, a tak svůj stroj musel konstruovat sám v malé venkovské kovárně. Tato zkušenost jej nejspíš v roce 1823 vedla k založení malé vlastní firmy na výrobu lokomotiv.

Zakladatel veřejné železniční dopravy

George Stephenson neměl žádné oficiální odborné univerzitní vzdělání, přesto ve svém oboru dosahoval nebývalých výsledků. Znalosti nutné ke složité konstruktérské a projekční práci získával mimo jiné i prostřednictvím svého syna Roberta, jehož nejprve nechal zapsat na vyšší školu a později i na univerzitu. Říká se, že Robert musel své poznámky psát hned dvakrát. Jednou pro sebe v odborné mluvě a podruhé pro svého otce za použití lidových slov a slovních spojení, aby byl otec schopen jeho poznámkám porozumět. George Stephenson se tak díky svému synovi stal tajným univerzitním studentem. Po Robertově absolutoriu se z nich stal uznávaný a vyhledávaný tým odborníků. Robert se později ve své profesi začal specializovat na stavbu železničních mostů.

Vraťme se ale k Georgi Stephensenovi a jeho odvážným plánům. V roce 1823, tedy ve stejném roce, kdy založil svou firmu na výrobu lokomotiv, se začal zabývat i plánováním stavby historicky první železniční tratě na přepravu osob. I přes značné administrativní problémy a prvotní zamítnutí plánované stavby se Georgi Stephensonovi podařilo o dva roky později uvést do provozu 40 km dlouhou trať mezi britskými městy Stockton-on-Tees a Darlington.

Stephenson zvolil na tu dobu vskutku převratné řešení. Do té doby se totiž koleje pokládaly přímo na hrubý a neupravený terén. Stephenson nejprve upravil povrch a vybudoval železniční svršek a koleje pak navíc položil na pražce. K výrobě kolejí použil kujného železa. Zrodil se tak nový komplexní stavitelský obor, který dnes nazýváme železniční stavitelství. Lokomotiva, která po této trati jezdila, dokázala utáhnout 30 vozů o celkové váze 90 tun, a souprava mohla jet rychlostí až 19 km/h.

Neustálý boj o úspěch a prvenství

Železniční trať mezi městy Stockton-on-Tees a Darlington přinesla Georgi Stephensenovi uznání a respekt. Přesto se zdá, že získávání povolení pro realizaci dalších plánů pro něj bylo stále stejně těžké jako na začátku. Další boj s úředním šimlem svedl o pár let později, když přišel s ambiciózním projektem výstavby železnice z Manchesteru do Liverpoolu, kde trať měla být vedena přes nestabilní močálové podloží. Trať opět byla i přes úvodní nesouhlas britských úřadů úspěšně dokončena a v roce 1829 se na ní mohl odehrát dnes již legendární závod lokomotiv, v němž George a Robert Stephensonovi potvrdili své výlučné postavení v tomto oboru. Do závodu totiž přihlásili svou novou lokomotivu, kterou nazvali Rocket (Raketa), která dokázala udržet na tehdejší dobu závratnou rychlost 19,2 km/h a vyvinout krátkodobě maximální rychlost 46 km/h. Není tedy divu, že již o rok později dodali Stephensonovi do liverpoolského depa osm těchto lokomotiv ke každodennímu nasazení do železničního provozu.

Konstrukční řešení těchto strojů se pak na další dlouhé století stalo vzorem pro většinu lokomotiv, které jezdily nejen po evropských železnicích. Franco Tanel ve své knize nazvané Železnice: Od parních lokomotiv k vysokorychlostním vlakům o lokomotivě Rocket mimo jiné napsal: „Raketa byla první skutečně „moderní“ lokomotivou s trubkovým kotlem a umělým tahem.“

Stephensonovi se stali uznávanými a vyhledávanými staviteli železničních tratí nejen v Anglii. Lokomotivy pak vyváželi do celé Evropy. Ve 30. letech 19. století se začaly podle Stephensonova vzoru budovat železnice nejen v USA, ale také ve Francii, Belgii a Německu. Není bez zajímavosti, že první železniční trať v Rakouském císařství mezi Vídní a Brnem zahájila svůj provoz 7. června 1839.

Zdroj: Wikipedie