Před 402 lety připluli na galeoně Mayflower do Ameriky první osadníci. První zima je krutě zasáhla

Cesta za svobodou

Anglie 16. a 17. století byla značně netolerantní k náboženským menšinám, a pokud si lidé chtěli zachovat svou náboženskou svobodu, museli často ze země odejít. Kdyby ale šlo jen o náboženskou svobodu, mohli se tito lidé klidně usadit v Nizozemsku, kde jim byla vrchovatě dopřána. Za rozhodnutím odejít z nábožensky nesvobodné Velké Británie stála nejspíš i potřeba zachovat si svou národní a sociokulturní identitu a to v Nizozemsku nebylo možné. Anglickým puritánům, kteří opustili svou vlast a vydali se na cestu přes oceán, se začalo říkat Otcové poutníci (Pilgrim Frathers). Abychom však byli úplně přesní a korektní, musíme vzpomenout na Williama Bradforda, který si psal podrobné poznámky a díky němuž víme, co se v této náboženské skupině dělo v letech 1608–1647. Byl to právě on, kdo jako první použil označení „Poutníci“. Teprve až v 19. století se vžilo dnes známější označení „Otcové poutníci“ (Pilgrim Fathers).

Galeona Mayflower

Loď se 102 pasažéry a více než 25 členy posádky na palubě odplula z jihoanglického přístavu Plymouth 6. září 1620. Během plavby se většina z pasažérů potýkala s množstvím problémů a nemocí, jež některé postihly již na lodi nebo těsně po vylodění. Mayflower byla navíc nákladní lodí a pro tak velké množství cestujících byla malá a velmi nepohodlná.

Původně naplánovaným cílem plavby bylo ústí řeky Hudson na severním okraji kolonie Virginia založené již v roce 1607. Vše ale kvůli bouři dopadlo úplně jinak. Loď se vychýlila z kurzu a místo v ústí řeky Hudson zakotvila 19. listopadu 1620 v zátoce Cape Cod Bay. Poutníci zde založili město New Plymouth. Město pojmenovali podle přístavu v jižní Anglii, z něhož vyplouvali na svou pouť do Nového světa.

Nelehké začátky

Žádný začátek není jednoduchý. Z historických záznamů vyplývá, že první zimu přežila jen polovina z celé skupiny. Vraťme se ale k Williamu Bradfordovi, který sehrál v procesu osidlování významnou roli. Ještě před přistáním v Cape Cod Bay sepsal s ostatními předáky tzv. Mayflowerskou úmluvu. Jedná se o přelomový dokument, který popírá feudální řízení společnosti jedním panovníkem a dává podmínky pro vznik prvního dobrovolného sdružení občanů v politikou obec. Sám Bradford působil v osadě New Plymouth s krátkými přestávkami 30 let jako guvernér. Z jeho poznámek je mimo jiné cítit jisté rozčarování z postupného odklonu osadníků od skromné zbožnosti k zištnosti a násilnostem. Indiáni, kteří Poutníkům zpočátku pomáhali s pěstováním potravin, se stále častěji stávali terčem jejich útoků.

Po první opravdu dobré úrodě a sklizni na podzim roku 1621 uspořádali osadníci slavnost, na kterou pozvali i domorodce s cílem vyjádřit jim poděkování za pomoc. Tato slavnost je vnímána jako historicky první Den díkuvzdání, jenž je v současnosti největším svátkem v USA.

V dalších letech pokračovalo osidlování širokého okolí New Plymouth a postupně vzniklo 13 kolonií. Kolonie pak v letech 1775–1783 společně a úspěšně bojovaly proti britské koloniální správě ve válce o nezávislost.

Když se na plavbu Mayflower a Pilgrim Fathers podíváme optikou dnešního světa, pak můžeme bez nadsázky říci, že se jedná o historicky významný pokus o zachování vlastní náboženské svobody, kulturních a společenských tradic a zároveň pokus o vytvoření lepší a na demokratických principech stojící společnosti.

Zdroj: Encyclopedia Britannica