Einsteina všichni milovali, i když mu nerozuměli. Připouštěl si jedinou velkou chybu
Albert Einstein ve věku 72 let Zdroj: Getty Images
Einstein litoval jen jediné chyby Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Portrét Alberta Einsteina Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Einstein mezi dalšími vědci Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Čtyři výteční nukleární fyzikové Niels Bohr, James Franck, Albert Einstein a Isidor Rabi Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Albert Einstein se nesmazatelně zapsal do dějin vědy. I pro něj ale byly některé věci za hranicí chápání.
Sláva vědce málokdy přesáhne jeho vlastní obor. Fyzikovi Albertu Einsteinovi, který se narodil 14. března 1879 v bádensko-württemberském Ulmu, se to však bezpochyby podařilo. Autor slavné teorie relativity, který nechápal, jak je možné, ho mají všichni rádi, i když mu nikdo nerozumí, se stal jednou z ikon 20. století.
Čtěte také: Alkoholik Gottwald chtěl lidem kroutit krkem, kvůli chybě skončil ve společném hrobě
Vyčítal si jedinou chybu
První tři revoluční vědecké práce vytvořil Einstein již v „zázračném“ roce 1905, Nobelovu cenu za fyziku však získal až o 16 let později za vysvětlení takzvaného fotoelektrického jevu. Ve svém životě si vědec s pověstnou hřívou bílých vlasů připouštěl jedinou chybu – že podpořil a svými objevy umožnil vývoj jaderné bomby. Na jejím sestrojení se přímo nepodílel, o to větší však měl strach z jejích důsledků pro lidstvo.
Einstein, který tvrdil, že jen dvě věci jsou věčné, vesmír a lidská hloupost, byl velký humanista. Bojoval proti nacistické i komunistické diktatuře, mimo jiné protestoval proti procesu s Miladou Horákovou. Čechy a Prahu znal dobře z let 1911 až 1912, kdy zde poprvé získal titul řádného profesora teoretické fyziky.
Většinu svého života Einstein strávil v rodném Německu, odkud jej Hitlerův režim vyhnal do exilu v americkém Princetonu, kde působil až do své smrti 18. dubna 1955.
Zdroj: Encyclopedia Britannica