První Američan ve volném vesmíru se odmítl vrátit do lodi. Pak si ho pletli s černochem

Právě k tomuto cíli směřoval nejen vesmírný program Spojených států, ale až do smrti ruského konstruktéra Sergeje Koroljova v roce 1966 také vesmírný program Sovětského svazu. Díky programu Apollo měly USA v boji o Měsíc před Sověty náskok, nejdřív ale musely vyzkoušet, jak spojit a zase rozpojit kosmické lodě ve vesmíru. Tento úkol připadl programu Gemini, tedy Blíženci.

Za 12 měsíců odstartovala dvoumístná loď Gemini celkem desetkrát a vše běželo bez jakýchkoliv zádrhelů. První dva lety nebyly pilotované, pak už v lodi létaly dvojice astronautů. Během letu Gemini 4, který startoval na Mysu Canaveral 4. června 1965, měl konečně do vesmíru vystoupit první Američan.

Prodloužený výstup

Posádku Gemini 4 tvořili James McDivitt a Edward White. Prvním úkolem astronautů na oběžné dráze bylo přiblížit se k vyhořelému 2. stupni nosné rakety. Místo plánovaných 8 metrů se jim podařilo přiblížit se jen na 90 m, při manévrech spotřebovali polovinu paliva a řídící středisko další pokusy zrušilo. Astronauti se tedy začali připravovat na splnění hlavního cíle letu, jímž byl první americký výstup do vesmíru.

Prestižním úkolem byl pověřen Edward „Ed“ White. Měl vystoupit ven, zjistit jaké to je, a pak se vrátit. Gemini tvořila jen jedna kabina, takže při výstupu muselo dojít k dekompresi. White se pokoušel vzdálit tak daleko, aby vyfotil celou loď, ale to se nepodařilo. Byl upevněn na 7,5 m dlouhém laně a k pohybu používal kyslíkovou pistoli, což nebylo moc praktické. Nikdo také moc nemyslel na další výbavu v podobě lan, držadel a stupátek.

Když z řídícího střediska přišel povel k návratu do lodi, Ed White to z nepochopitelného důvodu nejprve odmítl. Pobyt venku byl naplánován na 14 minut, ale White se dovnitř vrátil až po 22 minutách. Jako by se měl opakovat příběh sovětského kosmonauta Alexeje Leonova, který do kosmu vystoupil 18. března 1965. Leonov byl „venku“ 12 minut, stejně dlouho se pak ale snažil dostat zpět do lodi a uzavřít vzpurný průlez.

Zmatek se jmény

Ed White to ale nakonec zvládl bez potíží a jeho jméno se stalo přes noc známé po celé Americe. Došlo nicméně k paradoxní situaci, protože lidé si ho pletli s jiným astronautem, kterým byl černošský vojenský pilot a účastník výcviku astronautů Edward Dwight.

Whiteovi, jehož příjmení v angličtině znamená „Bílý“, tak chodily dopisy oslavující prvního Afroameričana, který se prošel ve vesmíru. Podle dokumentu Honba za Měsícem, vysílaném každé pondělí večer na Prima ZOOM, jich po čase Dwightovi přinesl dvě plné krabice.

Sám Dwight ale do vesmíru nikdy neletěl. Postoupil sice do druhé fáze programu amerického letectva pro budoucí astronauty (Aerospace Research Pilot School, ARPS), NASA si ho ale nevybrala. Zklamaný Dwight odešel v roce 1966 od letectva a svůj neúspěch připsal na vrub rasové politice v USA.

June 2, 1963: Only weeks after he appeared on national news broadcasts and prompted cheers from 30,000 attending a civil rights rally at Los Angeles’ Wrigley Field, astronaut candidate Ed Dwight is featured on the cover of the June issue of Sepia magazine. pic.twitter.com/wHxW7kTcqp

— Chasing The Moon: The Book (@ChasingMoonBk) June 2, 2022

Smrtící past

Do vesmíru už ale neletěl ani Ed White. Muž, který jako první Američan vystoupil do otevřeného vesmíru, měl být pilotem velitelského modulu během mise AS 204, která je dnes známá jako Apollo 1. Při zkouškách odpočítávání na startovací rampě ale 27. ledna 1967 propukl v kabině lodi požár a White spolu s ostatními dvěma astronauty Virgilem Grissomem a Rogerem Chaffeem zahynul.

ZDROJ: Space.com