Poslední muž na Měsíci byl Čech. Tohle je jeho příběh

Zdroj: FTV Prima

Eugene Cernan – to jméno bychom měli znát všichni! Tenhle astronaut s československými kořeny byl totiž poslední muž na Měsíci...

Americký astronaut Eugene Andrew Cernan byl v prosinci 1972 posledním člověkem, který zanechal své stopy v prašném povrchu Měsíce. Zpět na modrou planetu tehdy Cernan, který 14. března oslaví 80. narozeniny, odvážel kromě geologických vzorků i československou vlajku. Rodák z Chicaga se totiž vždy hlásil ke svým středoevropským kořenům. Jeho předkové přišli do USA počátkem 20. století z Čech a Slovenska.

Památnou červenomodrobílou vlaječku se Cernan dokonce už pár let po návratu z Měsíce snažil předat oficiálním místům ve vlasti svých předků, u tehdejšího režimu ale neuspěl. V roce 1974 sice Cernan díky novinářské akreditaci na pár dní do Československa zavítal, jen málokdo se s ním však byl ochoten setkat. Měsíční suvenýr tak nakonec převzal tehdejší ředitel Astronomického ústavu ČSAV Luboš Perek a umístil jej v kopuli dalekohledu na observatoři v Ondřejově.

Cernan na tuzemsko po této nepříliš vřelé zkušenosti nezanevřel a po roce 1989 střední Evropu opakovaně navštívil. Pobyt v roce 2001 však mohl skončit tragicky – armádní helikoptéra, v níž Cernan spolu s kosmonautem Vladimírem Remkem letěl, havarovala u Milevska. Nikdo ale naštěstí nezahynul a Cernanovi se téměř nic nestalo. Zatím naposledy byl v Česku v roce 2008 i se svou vnučkou, prohlédli si výstavu Stopy lidí, na které byla i jeho vlajka z Měsíce.

Astronaut, který nese příjmení po svém dědečkovi ze slovenských Kysúc Štefanu Čerňanovi, sloužil po vysoké škole v americkém námořním letectvu. Jako třicetiletý byl v roce 1964 přijat do třetí skupiny astronautů. Nejprve byl členem záložní posádky Gemini 9, po smrti obou členů hlavní posádky při leteckém neštěstí se ale v červnu 1966 na palubě této lodi vypravil do vesmíru. Byl mimo jiné druhým Američanem, který si vyzkoušel kosmickou procházku.

A zase do vesmíru!

O tři roky později se Cernan vypravil do vesmíru znovu – v Apollu 10, které bylo v květnu 1969 poslední prověrkou před misí Neila Armstronga. Jako pilot přistávacího modulu se ocitl jen 15 kilometrů od Měsíce. Nejslavnější Cernanova mise pak přišla v prosinci 1972, kdy velel Apollu 17, které završilo americký měsíční program. Spolu s Harrisonem Schmittem na Měsíci strávili 75 hodin a absolvovali tři vycházky – mimo loď byli rekordních 22 hodin a čtyři minuty.

"Okamžik, když jsem stál na Měsíci a hleděl na Zemi, byl nezapomenutelný. Viděl jsem svět bez hranic – náboženských, rasových, jazykových, politických a jakýchkoli dalších, které budujeme my lidé," vzpomínal na nevšední zážitky Cernan.

Po návratu Apolla 17 zůstal ještě nějakou dobu ve službách NASA, byl mimo jiné vrchním vyjednavačem USA během jednání se Sovětským svazem o společném americko-sovětském projektu Apollo-Sojuz. Do civilu se Cernan rozhodl odejít v roce 1976. Věnoval se podnikání v naftařském průmyslu, poradenství, komentoval pro televizi ABC a na svém ranči v Texasu se zabýval chovem koní. Své vzpomínky shrnul do knihy s názvem Poslední muž na Měsíci.

Cernan není jediným astronautem USA, který se hlásí k českému původu. Polovičním Čechem je po matce i Jim Lovell (85), člen posádky nešťastného Apolla 13 a jediný člověk, který dvakrát letěl k Měsíci, aniž by na něm přistál. České předky má také John Blaha (71), jehož dědeček byl z Herálce u Humpolce. Blaha mimo jiné pracoval na orbitální stanici Mir. Přes příbuzné své manželky má k ČR blízko i Andrew Feustel (48), člen nedávných misí raketoplánů Atlantis a Endeavour.

ČTK