Teleskop Jamese Webba zachytil galaxie z počátku vesmíru

Prohlédněte si úchvatné nové fotky vesmíru. Snímek tisíců galaxií je jen začátek

Nejvýkonnější vesmírný dalekohled se pochlubil sérií prvních plně barevných a vůbec nejdetailnějších snímků vzdálených objektů ve vesmíru.

První detailní snímek v infračerveném pásmu z nového Webbova vesmírného dalekohledu představila NASA s velkou parádou – na tiskové konferenci ho osobně uvedl americký prezident Joe Biden. Dalekohled na něm zachycuje kupu galaxií SMACS 0723, za níž se nacházejí jedny z nejvzdálenější a tedy i nejstarších objektů ve vesmíru.

Snímek obsahuje velmi malou část jižní oblohy v souhvězdí Létající ryby – jeho úhlová velikost je asi dvě minuty. „Přirovnává se to k zrnku písku na natažené paži,“ přiblížil pro CNN prima NEWS velikost historického záběru astrofyzik Richard Wünsch z Astronomického ústavu UK. Podle něj je na snímku podstatná kupa tisíců galaxií ve středních kosmologických vzdálenostech, kterou představují útvary bílého světla. Světlo k nám z této kupy galaxií letělo asi 4,6 miliardy let, přičemž díky rozpínání se vesmíru je dnes tato kupa od nás asi 5,12 miliardy světelných let daleko.

Kupa galaxií SMACS 0723 Zdroj: AP

„Úplně nejzajímavější jsou červené objekty, což jsou galaxie z nejvzdálenějšího vesmíru, které jsou tou kupou galaxií takzvaně čočkované. Kupa galaxií ohýbá světlo a tím zesiluje svit velmi vzdálených galaxií a pomáhá nám je vidět. Jsou to galaxie, které pocházejí z velmi raného vesmíru,“ vysvětlil astrofyzik s tím, že některé z nich se nacházejí i více než 13 miliard světelných let daleko a mohly vzniknout pouhých několik milionů let po velkém třesku.

Další převratné snímky

NASA také zveřejnila další čtyři snímky z Webbova dalekohledu. Jde o snímek obří plynné exoplanety WASP-96 b vzdálené asi 1150 světelných let od Země a dále o planetární mlhovinu NGC 3132 v souhvězdí Plachet. Další snímek zachycuje takzvaný Stephanův kvintet, což je skupina pěti galaxií v souhvězdí Pegase a na posledním snímku je mlhovina Carina, což je velká a jasná emisní mlhovina v souhvězdí Lodního kýlu.

5 Zobrazit galerii

5 Zobrazit galerii

Mlhovina Carina Zdroj: AP

Stephanův kvintet Zdroj: AP

Planetární mlhovina NGC 3132 Zdroj: AP

Kupa galaxií SMACS 0723 Zdroj: AP

Mlhovina Carina Zdroj: AP

Stephanův kvintet Zdroj: AP

Planetární mlhovina NGC 3132 Zdroj: AP

Kupa galaxií SMACS 0723 Zdroj: AP

Hlavním úkolem Webbova dalekohledu je zkoumat podmínky vzniku prvních galaxií. Kromě toho vědci očekávají zpřesnění pátrání po obyvatelných exoplanetách – díky mnohem přesnějším datům jsou schopni rozpoznat složení atmosféry sledovaných planet.

ZDROJ: NASA