NASA: „U Země jsme objevili něco úplně neznámého“

Americká agentura NASA vypustila nedávno do vesmíru dvě robotické družice, které mají zkoumat Van Allenovy pásy – dvě pásma radiace zachycené Zemskou magnetosférou. Jenže sondy objevily něco nečekaného: třetí pás, o němž doposud nikdo neměl ponětí.

Stalo se to v podstatě náhodou. Jen tři dny po stratu Van Allenových sond vypuštěny, požádal vědecký tým vedený Danielem Bakerem, jestli by jejich přístroj nemohl být aktivován o něco dříve. Šlo o speciální protonový teleskop REPT. Výsledek byl zcela nečekaný.

REPT téměř okamžitě začal zaznamenávat energetické částice ve Van Allenových radiačních pásech, ale během pár dní se vše změnilo: částice se přesunuly tak, že vytvořily třetí pás, nejdál od Země. „Nejdřív jsme si říkali, jestli nemáme něco s přístroji,“ popsal pro NASA Shri Kanekal, koordinátor mise.

„Všechno jsme zkontrolovali, ale přístroje byly v naprostém pořádku. Třetí pás existoval dál, den po dni, týden po týdnu. To trvalo celkem měsíc. Pak stejně rychle jako vznikl, zase zmizel."

Stalo se to 1. října, kdy ho zasáhla vlna silného slunečního větru. A sluneční erupce zřejmě stála i za jeho vznikem. Šlo o mimořádně silnou vlnu z 31. srpna 2012 – tu. Kterou zachytila NASA na slavné fotografii. Všimněte si, jak malá je Země proti obří erupce sluneční hmoty a energie:

Mysleli jsme si, že o Van Allenových pásech už víme úplně všechno. Známe je už od poloviny 20. století, intenzivně jsme je zkoumali skoro 50 let. A přesto jsme se během pár dní dozvěděli informace, které mohou úplně změnit celý vesmírný program.

Van Allenovy pásy jsou totiž pro člověka smrtící pastí. Van Allenovy pásy mají všechny planety s magnetosférou. Nejmohutnější je má ve Sluneční soustavě Jupiter, protože má ze všech planet nejsilnější magnetické pole. Jupiterovy pásy jsou silně ovlivněny měsícem Io, který dodává pásům ionty síry a sodíku. Zvýšená radiace především ve vnitřním pásu způsobuje problémy družicím, jejichž oběžná dráhaprotíná tuto oblast. Jednou z nich je i Hubbleův vesmírný dalekohled, který se při průletu Van Allenovými radiačními pásy vypíná.

Lidem a živým organismům obecně jsou vysokoenergetické protony a záření beta ve van Allenových pásech životu nebezpečné, protože částice, které se v nich velkou rychlostí pohybují, mohou porušit lidskou DNA. S výjimkou programu Apollo a Gemini se člověk pohyboval v menší vzdálenosti, než je vnitřní hranice vnitřního van Allenova pásu. Lety programu Apollo byly vedeny tak, aby minuly oblast s nejvyšší koncentrací částic. Dokonce i Hubbleův vesmírný dalekohled, když prolétá Van Allenovými radiačními pásy, jeho obsluha raději vypíná.

Studie o nově objeveném (a zase zaniklém třetím pásu) vyšla v únorovém čísle časopisu Scienece. Je otázkou, jak se k ní věda postaví a hlavně, jaký vliv bude ještě mít na vesmírný výzkum. Nečekané objevení třetí pásu by totiž mohlo zcela překazit třeba cestu na Mars…