Co kdyby půlkilometrový asteroid Bennu narazil do Země? Nová simulace odhalila tragické globální následky
Lidstvo řeší dost potenciálních katastrof a problémů i bez nástrah vesmíru. Přesto si ale musíme neustále uvědomovat, že náš domov – planeta Země – putuje závratnou rychlostí nekonečným prostorem a může se v podstatě kdykoliv připlést do dráhy nějakého objektu. To by samo o sobě nebylo až takovým problémem, když se bavíme o malých meteoritech, které většinou shoří v atmosféře. Pokud ale jde o větší asteroidy, fyzikální zákony fungující jako přirozená ochrana Země nemusí stačit.
To lze aplikovat i na asteroid Bennu, který nás coby kus skály s průměrem přibližně 500 metrů může trefit s šancí 1:2700, což je sice o poznání méně pravděpodobné, než srážka s nedávno objeveným asteroidem 2024 YR4, ale o to větší paseku by Bennu s naší planetou udělal. Asteroid Bennu se k Zemi přiblíží v září 2182, a i když nemá velikost jako asteroid Chicxulub, který se postaral o vyhubení dinosaurů, pořád by srážka s ním byla pro obyvatele planety velmi nepříjemná.
500 metrů záhuby
Podle toho, kam by asteroid dopadl, by mohl způsobit regionální, ale s velkou pravděpodobností spíše celoplanetární zásah a ovlivnit na dlouhou dobu veškerý život. Naznačuje to nová počítačová simulace, o které ve své zprávě informuje agentura Reuters. Co je podstatné, po dopadu asteroidu na povrch naší planety by došlo k vyvržení až 400 milionů tun prachu do atmosféry, čímž by v podstatě okamžitě nastala tuhá zima.
Teplota by klesla o 4 stupně, ozonová vrstva by se ztenčila přibližně o třetinu a množství srážek – dešťových či sněhových – by klesl o 15 procent. Klíčové by také bylo, z čeho by se vyvržený prach vlastně skládal, lidstvo by to však po nějakou dobu nemělo příliš zájem zjišťovat. Mnohem bezprostředněji bychom totiž museli řešit výrazné snížení rostlinné fotosyntézy, zemětřesení, rozsáhlé požáry i samotný kráter, který by Bennu způsobil.
Země to přežije, ale...
Až později by bylo na místě zkoumat, jaké aerosoly a plyny dosáhly vyšších vrstev atmosféry, a co by to pro život na Zemi znamenalo z dlouhodobějšího hlediska – podle výzkumnice Lan Dai z Pusánské národní univerzity v Jižní Koreji by to každopádně mělo obrovský dopad na klima i celý ekosystém planety. Nepříznivé klimatické podmínky by navíc podle studie brzdily růst rostlin na souši i v oceánu, i když vodní říše by na tom byla o trochu lépe. „Na rozdíl od rychlého úbytku rostlin na souši a jejich pomalé dvouleté obnovy by se plankton v oceánu obnovil během šesti měsíců,“ vysvětlila Lan Dai.
Čtěte také: Země má novou ochranu před asteroidy. Jedna hrozba je obzvlášť blízko
Protože už k podobným incidentům v historii naší planety došlo mnohokrát, výzkumníci jsou přesvědčení, že na Zemi by měl dopad Bennu v širším měřítku jen pramalý vliv. Podle Lan Dai je zřejmé, že už i naši předci mohli prožít podobné události, které ovlivnily celkový život nebo dokonce utvářely naši genetickou kompozici, stále je však nutné myslet na to, že pohledem moderní společnosti by samozřejmě šlo o katastrofu nedozírných následků.
Zdroj: Reuters, Science.org, Astronomy.com
Video, které jste mohli minout: Apollo 11 přistálo s palivem na 20 sekund, záznam letu je plný adrenalinu
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
