Očkování proti rakovině? Pomohou podkožní čipy!

Boj proti rakovině platí za jednu z největších výzev, které před sebou lékařská věda má. Ačkoliv výraznou součástí likvidace každé nemoci zůstává prevence, ohledně níž se v posledních letech vykonala lví práce, zlatým grálem vymýcení choroby stále zůstává funkční vakcína, která by vzniku zkázonosného bujení zabránila už v počátku. A právě v tomto ohledu možná nyní učinili bostonští vědci významný objev.

Nejlepší obranou je útok

Rakovina samozřejmě nefunguje jako tradiční virová či bakteriální infekce, přesto se v poslední době objevil experimentální typ léčby, jenž funguje podobně jako tradiční vakcinace. Spočívá v přeprogramování buněk imunitního systému pacienta k likvidaci rakovinových buněk, tzv. T-lymfocytů, a jejich zpětné zavedení do jeho těla. Tam se T-buňky množí a výrazně zvyšují jeho šance na zdolání choroby.

Proces měl však do této chvíle výraznou nevýhodu ve své značné finanční nákladnosti – to ovšem plánují změnit právě klinické testy v Bostonu, podporované výzkumem Harvardovy univerzity a odborníky napříč hned několika vědeckými obory.

Ti se zaměřili na to, jak rychle a efektivně zjednodušit proces přeprogramovávání T-lymfocytů přímo uvnitř těla pacientů, takříkajíc ho automatizovat. K tomu využili malého podkožního polymerového implantátu. Materiál sám je zdravotně nezávadný, schválený k užívání americkými vládními orgány. Implantát po vložení do těla pokusných myší napodoboval postup nemoci a tak přeprogramovával T-lymfocyty hostitele k vytváření imunitní reakce vůči rakovinovým buňkám v daleko větším měřítku, než při běžném postižení rakovinou. Buňky následně zametly s počínající rakovinovou infekcí mnohem rychleji a efektivněji.

Implantát tak připravil imunitní systém na boj s rakovinou, úspěšných výsledků však dosáhly i pokusy u již infikovaných pokusných myší – fenomenálních 90 % z nich přežilo jinak fatální formu nemoci, polovina z myší dokonce po čase nevykazovala vůbec žádné známky rakovinových buněk.

Nečekaně rychlý pokrok

Vzhledem k vynikajícím výsledkům proto nyní odborníci přistoupili ke klinickým testům na 25 lidských pacientech. Lékaři přitom neskrývají své překvapení nad dosavadním hladkým průběhem nové léčebné metody.

"Naše vakcína vznikla kombinací širokého spektra biomedicínských expertíz z Bostonu a Cambridge," sdělil David J. Mooney, vedoucí výzkumu. "Očekáváme, že jde o první z mnoha nových, inovativnách terapeutických metod (...), které zahájí klinické testy," podpořil ho profesor harvardské a bostonské dětské nemocnice Don Ingber. Překvapení nad rychlým posunem ke klinickým testům neskrývají ani další odborníci. "Je neobvyklé, aby se nová technologie z laboratoře dostala ke klinickým testům na lidech tak rychle," sdělil závěrem Glenn Dranoff z Dana-Farber Cancer Institute.

Jejich postup momentálně eliminuje "pouze" melanom čili formu rakoviny kůže, jedné z nejnebezpečnějších verzí již tak alarmující nemoci. Teoreticky by však mělo být možné postup relativně snadno upravit i na kterékoliv další typy rakoviny. Především je však postup oproti jiným formám léčby či prevence teoreticky snadno masově aplikovatelný na velké počty pacientů při nízkých nákladech.

Aktuální první fáze klinických testů však nechce nic uspěchat – nejdříve je nutné zjistit, není-li metoda pro lidské pacienty škodlivá. Vybraní pacienti mají rovněž velmi pokročilou fázi nemoci, diplomaticky řečeno tak vědci momentálně očekávají "velmi limitovaný úspěch". Necháme se však překvapit, jak celý proces dopadne – současná fáze testů by měla být dokončena během dvou let.

Ladislav Loukota