Mrakodrapy plné stromů: Evropa staví první vertikální farmu!

Zbankrotovaný americký Detroit se minulý týden opět objevil v médiích v souvislosti s novou místní iniciativou. Byznysman John Hantz zde totiž koupil 600 tisíc čtverečních metrů území, na nichž plánuje vystavět městskou farmu zásobující obyvatele čerstvými plodinami. Vzhledem k novým technologiím i nižší ceně za dopravu se očekává, že se Hantzův projekt rychle dostane do zisku.

Vzhledem k historii města jde skoro o poetický vývoj. Detroit byl v minulosti pro svůj důraz na automobilový a obecně technický průmysl označován za město budoucnosti, optimistické komentáře se tak shodují, že díky návratu zeleně do jeho prostředí a pěstování plodin se v době honu za zelenými technologiemi možná znovu dočká vizionářské nálepky.

Vertikální oáza přírody

Ne vždy však musí zelené revoluci předcházet zánik starých struktur, jako k tomu došlo v Detroitu. Italský Milán naopak úspěšně dokončuje stavbu vertikálního parku, sestávajícího se ze dvou "mrakodrapů" o výšce 110 a 76 metrů, jež by od konce tohoto roku měly obyvatelům nabídnout až hektar zeleně přímo ve středu města. Za design dvou sesterských výškových budov jménem Bosco Verticale (doslova "vertikální les") je odpovědná architektonická firma Stefaon Boeri Architetti.

Po dokončení by Bosco Verticale mělo obsahovat 9 stromů o velikosti od 3 do 9 metrů, stejně jako řadu dalších mechů a rostlin, které budou zalévány odpadní vodou budovy. Krom stromů totiž věžáky obsadí i běžní (ačkoliv bezesporu movitější) nájemníci, jimž se dostane vskutku unikátního okolí. Očekává se, že Bosco Verticale by mělo sloužit nejen pro okrasu města, ale také by mělo efektivně pohlcovat porci oxidu uhličitého a prachové částice. Budovy v hodnotě 65 milionů eur přitom mají být díky solárním panelům a dalším zdrojům rovněž energeticky soběstačné.

Vzhledem k rostoucí hustotě zalidnění v nejúspěšnějších městech světa – a tak i dalšímu stavění do výšky – se dá očekávat, že „vertikální parky“ se budou objevovat stále častěji. I přes skoro až dystopicky působící světové metropole tak stále existuje možnost zachovat alespoň nějaké oázy klidu. Okrasa a pohlcování CO2 však rozhodně není jediným možným využitím těchto staveb.

Farma až do nebe

Bosco Verticalle totiž dost dobře může ukázat budoucnost v rozvoji vertikálních parků, ale i vertikálních farem. Tento koncept je starý desítky let, vzhledem k rostoucí urbanizaci, vyšší ceně za dopravu i hrozícím klimatickým změnám se však stále častěji dostává na pořad dne. Už loni vznikla vertikální farma v Singapuru – a ačkoliv produkuje pouze omezený typ plodin a navrch je momentálně dražší v porovnání s plodinami dovezenými z tradičních farem, její společnost Sky Green si užívá rostoucích zisků a plánuje zvýšit svou produkci čtyřnásobně.

Sázení plodin na mrakodrapy však není jenom investorským, ale i stavařským oříškem. Transportovat vzrostlé stropy do výšky sta metrů není bez rizik. Ve větrnějším prostředí by navíc hrozilo vyšší riziko vytrhnutí stromů z kořenů a jejich pád na nebohé kolemjdoucí. Projekt Bosco Verticale svým designem čelí oběma možnostem, má však zároveň štěstí v nízké rychlosti větru v Milánu.

I konzervativní odhady mluví o tom, že kolem roku 2050 by mohlo ve městech žít až 80 % světové populace, toho času možná čítající až deseti miliard lidí. Vertikální farmy by mohly eliminovat či zmírnit potřebu dalšího růstu farmářských území, se kterou je spojena deforestace. Navíc by díky přítomnosti vertikálních farem odpadlo i drahé a neefektivní dovážení potravin z venkovských oblastí. Mrakodrap by si na sebe zřejmě velmi rychle vydělal – oproti venkovním oblastem totiž může plodiny produkovat po celý rok. Nedávná studie ekologa, přírodovědce a bojovníka proti světovému hladu Dicksona Despommiera odhadla, že sotva třicetipatrový věžák by při správném užití plodin mohl zastat práci deseti čtverečních kilometrů běžné farmářské oblasti.

Ladislav Loukota