Všichni jsme Afričani, dokládá nový nález

Lidé před mnoha tisíci let začali opouštět svou kolébku v Africe a zamířili přes Blízký východ do Evropy. Vědci nyní mají první fosilii, která zřejmě tuto cestu dokládá, napsala agentura AP.

Část lebky, kterou nalezli v jeskyni na severu Izraele, pochází z doby před zhruba 55 000 let, což spadá do období, o němž se badatelé domnívají, že migrující lidé oblast obývali, uvedl podle AP antropolog Israel Herškovic z univerzity v Tel Avivu.

Herškovic s kolegy nález popsali ve studii, kterou dnes zveřejnil časopis Nature. Nalezený fragment sestává z horní části lebky; čelisti a jiné obličejové části chybí.

Charakteristické utváření lebky podle výzkumníků naznačuje, že jedinec, jemuž patřila, byl úzce příbuzný s prvními lidmi Homo sapiens, kteří později kolonizovali Evropu. Lebka je zároveň prvním důkazem, že Homo sapiens obýval zmíněný region ve stejné době jako neandertálci.

Puzzle, které zná pravdu

Podle Herškovice je nalezená lebeční část "důležitým dílem skládanky velkého příběhu lidské evoluce".

Dřívější genetické důkazy naznačují, že člověk moderního typu a neandertálci se křížili zhruba ve stejné době, ze které pochází nalezená lebka. Všichni lidé euroasijského původu tak mají ve svém genomu stále malou část DNA neandertálců.

"Je to první přímý fosilní důkaz, že moderní lidé a neandertálci obývali stejnou oblast současně," uvedl o nálezu podle agentury Reuters další z výzkumníků, paleontolog Bruce Latimer z Caseovy západní záložní univerzity v Clevelandu.

Jeskyně v západní část Galileje byla objevena v roce 2008 při budování kanalizačního systému.

ČTK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: