Umělá inteligence má pomoci se zabezpečením jaderných zbraní. Co by se mohlo pokazit?
Někdo za tím vidí fascinující příležitost, jak zvýšit celkovou efektivitu a přesnost v mnoha oblastech lidské činnosti, další pak bezprecedentní hrozbu a naplnění temných vizí vědeckofantastických románů. Řeč je o umělé inteligenci (AI) a snaze využít ji v nejrůznějších odvětvích. Generování obrázků nebo videí ovšem zní jako malichernost proti tomu, že se ve vědecké základně Spojených států snaží pomocí OpenAI zajistit bezpečnost jaderných zbraní. Vzpomněl při tom někdo na film Terminátor?
Zmíněné technologie, tedy umělá inteligence a jaderné zbraně, patří k nejdiskutovanějším technologickým hrozbám současnosti. Přesto se obě tyto oblasti propojují v Národní laboratoři Los Alamos, která je jednou z největších a nejvýznamnějších vědeckých institucí na světě. Cílem je využít umělou inteligenci k posílení jaderné bezpečnosti, ale také k podpoře vědeckého výzkumu v oblasti atomové energie jako takové.
Prevence jaderných hrozeb
Jedním z hlavních bodů této spolupráce je nasazení pokročilých modelů či agentů AI do superpočítače Venado, který se využívá k řešení kritických problémů v oblasti národní bezpečnosti, astrofyziky, energetiky i kybernetické ochrany. Nezisková organizace OpenAI ve spolupráci s Microsoftem nasadí na Venado model O1, případně jiný model z řady O, který je navržen pro komplexní analýzu a predikci.
Čtěte také: Roboti už zabili desítky lidí. První zdokumentovaná smrt vynesla rodině rekordní odškodné
Konkrétně chtějí OpenAI a Národní laboratoř spolupracovat na celém spektru nejrůznějších aktivit a činností, od léčby nemocí, přes zlepšení ochrany kritické infrastruktury, až po hlubší pochopení fundamentálních fyzikálních zákonů. „Umělá inteligence odstartovala novou éru vědeckého pokroku. Díky spolupráci s OpenAI máme nyní možnost přispět k výzkumu způsobem, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný,“ komentoval spojení obou subjektů ředitel oddělení umělé inteligence v Los Alamos Jason Pruet.
Naděje i obavy
Pokud se stále nemůžete zbavit představy nukleárního holokaustu, můžeme vás alespoň částečně uklidnit. Využití umělé inteligence v jaderném výzkumu totiž není zcela novým konceptem. Laboratoř v Los Alamos již tuto technologii využívá v různých oblastech včetně biologických věd nebo analýzy fyzikálních procesů. Spolupráce s OpenAI navíc navazuje na projekt z roku 2024, který zkoumal bezpečné využití modelů typu ChatGPT-4o pro vědecké účely, takže umělá inteligence vlastně prověřovala samu sebe.
Oficiálně se pak iniciativa zaměřuje na výzkum a nemá přímou souvislost s jadernou strategií nebo vojenským rozhodováním, které i nadále zůstávají na lidech. Přesto budí propojení AI a jaderné bezpečnosti obavy, zejména mezi skeptiky varujícími před automatizací rozhodovacích procesů v této oblasti, na které by mohlo výhledově dojít.
Mohlo by vás také zajímat: Chci mír, řekla umělá inteligence a odpálila v simulátoru atomovku. Šokovaní vědci to nechápou
Nepůjde však o jednoduché systémy typu „mrtvá ruka“, což byl sovětský mechanismus určený k automatickému odpálení odvetných jaderných raket v případě zničení země. Současné modely umělé inteligence umí vyhodnocovat nejen vstupní faktory, ale také důsledky a nepochybně půjde o mnohem promyšlenější rozhodnutí. Aspoň doufejme.
Zdroj: OpenAI, Los Alamos National Laboratory
Video, které jste mohli minout: Atomový výbuch pocítili až na Havaji. Podívejte se na ničivou sílu šokové vlny
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
