Jak vypadá nejčernější černá? Nejtmavší látka na světě pohltí téměř veškeré světlo a nadchla by Vojtu Kotka
Razí hradní pán ze Zrádců Vojta Kotek módní trendy? V Americe teď vznikl černočerný textilní materiál inspirovaný ptačím peřím. Bude to hit stejně jako Vojtův opeřený černý plášť? Nejspíš víc než to, mohla by to být revoluce v módním průmyslu.
Jedním z nejdiskutovanějších témat, která vířila diskuzemi k letošní druhé řadě show Zrádci, byly rozhodně outfity hradního pána – moderátora Vojty Kotka. Jeho „pohřební“ model, který kostýmní výtvarnice Anna Říhová dozdobila pavími pery a lesknoucím se černým kohoutím peřím, byl highlightem pořadu.
Aniž by výzkumníci z Cornellovy univerzity v New Yorku sledovali českou verzi Zrádců, vyvinuli ultračernou textilii, pro jejíž inspiraci také sáhli do ptačí říše. Jako vzor jim posloužila rajka štítnatá (Ptiloris magnificus), která obývá deštné pralesy na Nové Guineji a poloostrově York na severu Austrálie. Dospělí samci lákají samičky na lesklou modrozelenou hruď v kombinaci s inkoustově černým peřím, které pohlcuje světlo.
Látka, kterou v listopadu vědci představili v článku v žurnálu Nature Communications, odráží v průměru pouze 0,13 procenta viditelného světla dopadajícího na její povrch a je díky tomu nejtemnější textilií na světě.
Ultračerná jako evoluční výhoda
O zvířata s velmi tmavou kůží, peřím či šupinami už se různí badatelé zajímají delší dobu. Ultračerná barva odráží méně než 0,5 procenta světla a pro zvířata je užitečnou evoluční výhodou, která se u nich vyvinula z různých důvodů. Jedním z nich je snaha výjimečným zbarvením vyniknout a přitáhnout potenciální partnery. Stejně jako samci rajek to dělají třeba babočky nebo pavoučí krasavci z rodu skákavekjako Maratus volans a skákavka tasmánská. Pro jiné druhy, například hlubokomořské ryby, to naopak může znamenat snazší způsob, jak se stát neviditelnými a uniknout predátorům. Někteří tvorové, jako třeba zmije gabunská nosorožčí, mohou intenzivní barvu využívat k regulaci tělesné teploty. A jiní tím zase vysílají varovný signál případným útočníkům.
Přečtěte si také: Hnědá panda: Záhada je téměř vyřešena, vědci zjistili, proč nemá černé zbarvení.
Černá, která maximálně pohlcuje světlo, badatele zajímá kvůli vývoji nových materiálů, jež se mohou kromě textilu používat třeba pro výrobu solárních panelů. Studie z roku 2024 se zabývala „sametovými vosami“ Traumatomutilla bifurca, jejichž samice mají ultračerné vzory na těle, a zjistila, že na absorpci světla má vliv i specifická stavba těla.
U rajek je původcem ultračerného peří melaninový pigment v kombinaci s mikroskopickými strukturami, které pohlcují většinu dopadajícího světla. Vědcům už se v minulosti podařilo tyto prvky replikovat vytvořením syntetických ultračerných materiálů. Taková výroba je ale nákladná a vyžaduje využití složitých technologií a také toxických látek. Tyto materiály nevyhrávají ani v kategorii praktičnosti, protože jsou tuhé a nepohodlné, tudíž nepoužitelné pro denní nošení.
Černá ze všech stran
Tým z Cornellovy univerzity se proto rozhodl jít na to jinak. Vzal přírodní vlnu a přišel na jednoduchý dvoustupňový proces, jehož výsledkem je flexibilní a prodyšná ultračerná látka. Bílá pletenina z merino vlny se namáčí do polydopaminu – syntetické formy melaninu, přirozeně se vyskytujícího pigmentu, který dodává barvu vlasům či pokožce. Poté nastupuje technika plazmového leptání. Obarvená látka v plazmové komoře přichází o malé množství povrchového materiálu. Tím vznikají nanofibrily, čili malé hroty na povrchu vláken, které pomáhají zachycovat světlo.
„Světlo se v podstatě odráží sem a tam mezi fibrilami, místo aby se odráželo zpět. To vytváří ultračerný efekt,“ uvádí spoluautorka studie Hansadi Jayamaha. Testy ukázaly, že látka si zachovává ultračerný odstín při pohledu z různých úhlů, což je oproti komerčně dostupným ultračerným látkám výrazné vylepšení. Absolventka univerzity v oboru módního návrhářství Zoe Alvarez už měla možnost vyzkoušet novinku v praxi a ušít z ní šaty. Při změnách parametrů barev na fotografii černá stále zůstávala černou.
Vědci doufají, že na svůj nápad získají patent. Jejich metoda by měla kromě merino vlny fungovat i na dalších přírodních materiálech, jako jsou hedvábí nebo bavlna. Mohla by v budoucnu sloužit k výrobě termoregulačního nebo maskovacího oblečení.
Vantablack je top!
Není to ale nejčernější materiál na světě – tím je lak Vantablack, který pohltí 99,96 procenta světla. V roce 2026 má být vypuštěna družice natřená Vantablackem. Otestuje, zda je možné zabránit tomu, aby odrazy z kosmických lodí kazily snímky z dalekohledů. Proč látka nemohla pohltit více světla? „Důvodem je to, že v látce máme propustnost vzduchu, tudíž i vyšší propustnost světla,“ vysvětlila spoluautorka studie Larissa Shepherd.
Zdroj: Smithsonian Mag, National Geographic
Video, které jste mohli minout: Outfity ve Zrádcích? Poslední slovo má hradní pán. Jeden vylepšil zcela sám, říká kostymérka
Alena Gurin Stará
redaktorka FTV Prima, COOL & ZOOM
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
