18. února 2025 14:15

Nejděsivější ptačí křik, co nedostanete z hlavy: Kivi zní jako dinosaurus, zvonovec by skoro překřičel stíhačku

Volání ptačí říše nezní vždycky jako libá píseň. Někteří opeřenci jsou schopní vyloudit zvuky, které jako by vypadly k soundtracku z hororu... a některé se tak dokonce i opravdu používají.

Začneme rovnou jedním speciálním případem. Mohutný, někdy až 150 centimetrů vysoký pták, o kterém bude řeč, býval pro africké domorodce symbolem neštěstí. Jeho dlouhé nohy a široká křídla na něm nejsou to nejzajímavější. Jeho charakteristickým znakem je obrovský, mohutný (a mimochodem taky pěkně ostrý) zobák, kterým dokáže vyloudit zuřivé cvakání, které zní jako kulometná palba.

Člunozobec africký

Řeč je samozřejmě o člunozobci africkém (Balaeniceps rex). Tito zvláštní ptáci obývají nepřístupné bažiny a mokřady rovníkové Afriky. V bahnitých vodách číhají na kořist, kterou se kromě ryb a žab můžou klidně stát i mláďata krokodýlů. Člunozobci sice žijí v monogamních párech, scházejí se nicméně jen v době páření – a právě při té příležitosti se se svým protějškem pozdraví tímto divokým klapáním zobáku.

Potáplice lední

Potáplice lední (Gavia immer) je zvláštní druh vodního ptáka, který občas zavítá i do České republiky. Její volání určitě znáte, protože ho filmaři nesmírně často využívají. A to jak v hororech, tak v komediích jako očividné klišé – navozuje totiž temnou atmosféru a připomíná vytí osamělého vlka.

Podle odborníků má podobnost s vlčím hlasem svůj důvod – obě zvířata se vyvinula v drsných severských podmínkách, kde je třeba hlasem překonat velké vzdálenosti.  Potáplice jsou rozšířené na severu Severní Ameriky a Evropy, a jde o dokonalé plavce a potápěče – pod vodou vydrží i minutu. Jejich silné nohy jsou umístěné až na konci dlouhého těla, a proto potáplice nedokáží chodit po souši ani z ní vzlétnout.

Zvonovec bílý

Zvonovec bílý (Procnias albus) je ani ne 30centimetrový pták, který žije na severu Jižní Ameriky, zejména na území Guyany. A jeho hlas by klidně mohl ohlašovat útok mimozemšťanů.

Volání, které vyluzuje, nepřipomíná sirény náhodou. Jeho hlas je nejsilnější ze všech zaznamenaných ptačích hlasů a dosahuje intenzity až 125 decibelů, což je dokonce víc než mají lidmi vyrobené sirény (a jen o 5 decibelů méně než řev stíhačky).

Kasuár přílbový

Jestli je na některém z ptáků vidět příbuznost s dinosaury, je to právě kasuár přílbový (Casuarius casuarius). Žije v tropických deštných pralesích na Nové Guineji a severní a východní Austrálii a respekt nebudí jen jeho vzhled a mohutnost – samice, které jsou mohutnější, běžně váží kolem 60 kilogramů. Je to sice převážně býložravec, ale jeho mohutné, jako dýky ostré drápy dokáží vážně zranit i člověka. A pak je tu jeho hlas...

Chrčení a chrochtání, které evokuje nějaké velké rozzuřené zvíře, je však pouze jedním ze zvuků, které jsou na hlasu kasuárů unikátní. Mají nejhlubší hlas ze všech ptáků; tak hluboký, že je pro lidské ucho obtížné ho zaslechnout. Ale i tak ho v blízkosti tohoto ptačího obra cítíme takříkajíc „v kostech“ jako jemné vibrace. A malá zajímavost nakonec: nedávný výzkum ukázal, že byl kasuár zřejmě prvním ptákem, kterého lidé domestikovali kvůli vejcím.

Kivi hnědý

Kivi hnědý (Apteryx mantelli) je taky velice neobvyklý člen ptačí říše. Známý nelétavý noční pták obývá Severní ostrov Nového Zélandu a patří k symbolům země. Jde o ohrožený druh a je velice plachý – a zřejmě i proto je častěji slyšet než vidět. Jeho hlasový projev je nicméně opravdu nepopsatelný a nedá se ani k ničemu přirovnat. Jediné, co je o něm možné říci, je, že nesedí k opeřenci, který ho vyluzuje.

O kivi hnědém toho vlastně víme dost málo. Kvůli tomu, že jde o nočního plachého tvora, se nedá dost dobře pozorovat. O jeho potravě tak vědci vědí nejvíc z jeho trusu, který ukázal jak rostlinné, tak živočišné (hmyz a larvy) složky. Jeho zobák mu slouží jako dokonalý nástroj, umí jím vyhloubit i 15 cm hlubokou díru.

Zdroj: Northern Woodlands, PNAS, Department of Conservation.

Video, které jste mohli minout: Alarmující úhyn ptáků v Česku: Proud jich ročně zabije statisíce. Zvrátit to může i veřejnost

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom