27. ledna 2026 11:05
Alena Gurin Stará

Jak chemické zbraně ničí lidské tělo? Z detailního popisu vám opravdu nebude dobře

Sarin, yperit, novičok... Slova, která známe z válečných dokumentů nebo ze zpravodajství, budí hrůzu. Jak vlastně tyto toxické látky působí a v čem je jejich zákeřnost?

Největší hrozbou jsou nervové plyny, správně se jim říká nervově paralytické látky. Ovlivňují způsob, jakým nervy přenášejí signály do svalů a dalších nervů. Dělí se do několika skupin. Látky řady G, které vyvinuli nacisté před druhou světovou válkou a během ní, zahrnují tabun, sarin, soman a cyklosarin. Látky řady V ‒ sem patří extrémně smrtící neurotoxická sloučenina VX ‒ byly syntetizovány po druhé světové válce. Do současných dějin zasahují nejnovější látky řady A: A-230, A-232 a A-234. Známe je pod názvem novičok. Sloučeninou tohoto typu byl v roce 2020 otráven ruský aktivista Alexej Navalnyj.

Při pokojové teplotě jsou látky řady G vodnaté kapaliny, které se snadno odpařují a jsou nebezpečné jak při kontaktu s kůží, tak při vdechnutí. VX je kapalina s konzistencí motorového oleje, která se odpařuje relativně pomalu a nejvíce škody nadělá především při kontaktu s kůží. A-230, A-232 a A-234 jsou ještě víc perzistentní než látky řady V. Zákeřnost všech zmiňovaných chemikálií je mimo jiné v tom, že žádná z nich nemá výrazný zápach.

Rýma, úzkosti i kolaps

Nervově paralytické látky fungují tak, že blokují enzym acetylcholin zodpovědný za rozklad chemických látek, které nervové buňky používají k vysílání signálů do jiných nervových buněk a do svalů. Tím se nervová soustava naruší, neurotransmiter se hromadí v těle a nadměrně dráždí nervy, svaly a žlázy včetně slzných, slinných a potních. Stimulované svaly se zpočátku nekontrolovaně škubou a stahují, později se unaví a slábnou. Setkání s nervově paralytickými látkami může způsobit dlouhodobé neurobiologické a neurobehaviorální problémy, jako jsou deprese, úzkosti, podrážděnost a problémy s pamětí.

Páry se projeví rychle. Během několika sekund se zúží zornice, dotyčný cítí tlak na hrudi, spustí se mu rýma. Pokud páru vdechne, může ihned zkolabovat.

Kapalné nervově-paralytické látky působí pomaleji. Expozice na kůži způsobuje záškuby a pocení v místě kontaktu. V jiných částech těla se objeví příznaky se zpožděním až 18 hodin – a stačí jen velmi malá kapka látky řady V nebo G. U látek řady A to může trvat i den nebo dva, než o sobě dají vědět.

Nervově paralytické látky stimulují neurony v mozku, napadený člověk proto může být neklidný a zmatený. Může mít záchvat nebo upadnout do bezvědomí. Podráždění nervových buněk mimo mozek vede ke zvracení, nevolnostem či průjmu, nadměrnému slinění, pocení a slzení, dotyčnému teče z nosu a sípá. Stimulace svalových buněk způsobuje křeče následované slabostí a paralýzou. Oslabení dýchacích svalů a narušení dýchacího centra v mozku obvykle bývá příčinou smrti.

Jaká existuje léčba?

Záchranou jsou injekce atropinu a pralidoximu. Atropin blokuje účinky nadměrného množství neurotransmiteru acetylcholinu, který se v důsledku expozice nervově paralytického jedu hromadí v těle. Pralidoxim a nový lék MMB-4 pomáhají reaktivovat enzym, který štěpí acetylcholin. Pacient se záchvaty by měl dostat benzodiazepiny (například diazepam nebo midazolam).

Kůži je třeba co nejdříve dekontaminovat pomocí speciálně vyvinutého přípravku, zředěného roztoku bělidla, jaké se používá v domácnosti, nebo mýdla a vody. Ani to ale nemusí pomoct, pokud už jedy začaly prostupovat kůží.

Pozor na plíce

K toxinům, které postihují plíce a dýchací cesty, patří dusivé látky jako chlor, fosgen, difosgen a chlorpikrin, dále puchýřnaté látky – yperit, lewisit a oxim fosgenu a vojenské dýmovnice, produkty spalování a řada toxických průmyslových chemikálií. K otravě tedy může dojít i při haváriích v továrnách. Většina těchto sloučenin jsou plyny nebo kapaliny, které se snadno odpařují.

Po zasažení amoniakem, chlorovodíkem, fluorovodíkem, oxidem siřičitým, yperitem, kouřem a chemikáliemi, které se používají při potlačování nepokojů, nastupuje kašel a máte podrážděné oči. Křeč průdušnice může zablokovat dýchací cesty. Na člověku to poznáte tak, že chraptí, sípá a lapá po dechu. S vyššími dávkami se může se zpožděním objevit tlak na hrudi nebo dušnost, což jsou jinak příznaky typické pro látky jako fosgen, tetrachlormethan, chlorpikrin a methylisokyanát. Po kontaktu s nimi počáteční kašel rychle odezní a člověk se může cítit dobře, v důsledku plicního edému ovšem o několik hodin později přicházejí výše zmíněné symptomy. Pokud se dušnost objeví dříve než čtyři hodiny po expozici, je zle, mohlo jít o smrtelnou dávku.

Přečtěte si také: Americký jaderný kód je naprosto směšný. Neuvěříte, čím by se během studené války odpálily atomové zbraně

Proti těmto látkám neexistuje protilék a léčba se soustředí na zmírňování symptomů. Podávají se kortikosteroidy a kyslík, odstraňuje se voda z plic.

Většina civilizovaného světa (včetně České republiky) sice podepsala Ženevský protokol a následnou Úmluvu o chemických zbraních, podle níž státy nesmějí vyvíjet, vyrábět, hromadit ani používat chemické zbraně, není ale od věci brát existenci těchto nebezpečných látek na vědomí.

Zdroj: MSD Manuals, OPCW

Video, které jste mohli minout: Brutalita a krev v ulicích Íránu: Vojáci střílí lidi do genitálií. Umírají i děti, líčí svědci

Alena Gurin Stará

Alena Gurin Stará

redaktorka FTV Prima, COOL & ZOOM

Populární filmy na Prima Zoom