Umíral v bolestech a hodinu škemral. Stráž Berlínské zdi po zastřeleném chlapci hodila lékárničku

Ukázalo se ale, že co do krutosti vůči zoufalcům, co se pokusí uprchnout za lepším, můžou strážci dohlížející nad víc než třímetrovou zdí i přilehlou zónou zvanou „Pásmo smrti“ zajít ještě mnohem dál, než dosud ukázali…

Snaha o útěk

Teprve osmnáctiletý Peter Fechter a stejně starý Helmut Kulbeik nebyli nijak dobří přátelé. Z toho, co Kulbeik později vypověděl, ani neznali přesné důvody, proč se ten druhý rozhodl riskovat život a utéct z východní části Berlína na západ. U Fechtera nějaké vodítko poskytovaly jeho neustále zamítané žádosti, aby směl navštívit sestru, která na západě města žila. Tak či tak ale oba život na svobodné straně železné opony lákal natolik, že jim stálo za to riskovat život a zeď překonat.

Vyhlédli si opuštěné truhlářství, jehož okny vyskočili přímo do Pásma smrti. Neobutí, jen v ponožkách jej přeběhli a za svištění kulek východoberlínských stráží se vyhoupli na zeď. Kulbeikovi se povedlo ji překonat a zmizel ve čtvrti Kreutzberg jen kousek od známého Checkpointu Charlie. Fechter to ale přes zeď nezvládl. Jedna z kulek mu roztříštila pánev.

Bolestivé umírání

Co následovalo, viděly stovky svědků. Fechter spadl zpět do Pásma smrti, krvácel, plakal a naříkal bolestí. Úpěnlivě prosil o pomoc, nikdo mu ji ale neposkytl. Západoněmečtí strážní se báli o život, Američané nemohli riskovat otevřený konflikt… Dokonce ani východoněmecké stráže raději nezasáhly. Rozhořčení přihlížejících lidí stoupalo s každou minutou, západoberlínští začali strážným na své straně nadávat do vrahů a pískat na ně, nic to ale nezměnilo. Po nějaké době se západoněmecká stráž tedy odhodlala po žebříku vylézt na zeď a Fechterovi hodit lékárničku a obvazy, mladík ale už neměl dost síly, aby je použil. Po padesáti minutách konečně utichl. Nikdo nepochyboval o tom, že je mrtvý.

Teprve tehdy pro něj došli východoněmečtí strážní, přikrytí ochranným oblakem dýmovnic, které k jeho tělu hodili. Vzali jej do náruče a odnesli. Údajně zemřel až v nemocnici.

Dozvuky smrti

Zatímco ve východních médiích bylo ticho po pěšině, západní média děsivou Fechterovu smrt nejen zveřejnila, ale vyvolala takovou smršť, že to nakonec mělo dopad i na východoněmecké strážné. Ti dostali rozkaz zraněné ihned odnášet, aby „nepříteli neposkytovali žádné záminky se rozčilovat“.

Fechterova rodina, která zůstala ve východním Berlíně, čelila sledování, problémům v zaměstnání a dalším sankcím. Nesměli ani zveřejnit mladíkovo parte a pohřeb musel proběhnout v tichosti. Strážní, kteří jej zabili, dostali zvláštní odměny. K soudu se případ dostal až po pádu Berlínské zdi a tehdy už byli naživu jen dva z nich. Soud nebyl schopný prokázat, čí kulka Fechtera zabila, a tak od něj odešli s podmínečným trestem vězení na 20 měsíců.

Zdroj: Chronik der Mauer