Zastřelil milenku a pak sebe. Sebevražda korunního prince Rudolfa stále vzbuzuje otázky
Život i smrt habsburského dědice provází řada kontroverzí. Narodit se do rodiny Habsburků rozhodně nebyla žádná pohádka a korunní princ Rudolf to ve svém krátkém životě vůbec neměl jednoduché.
Na svět přišel 21. srpna 1858 jako první syn Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské zvané Sissi. Na jeho výchovu neměli moc vliv, což bylo u dvora normální. Rudolf (stejně jako dvě starší sestry) ihned po porodu putoval do péče Alžbětiny tchyně, arcivévodkyně Žofie.
Už to, že do vytouženého dědice trůnu všichni vkládali velké naděje, dostávalo Rudolfa pod silný tlak. Navíc ho traumatizovalo odloučení od matky, kterou miloval. Vídal ji málo, a když už se s ní na chvilku setkal, nedokázal ze sebe dostat slovo. Alžběta tak ani nevěděla, že syn touží po její přítomnosti, a protože si k dětem neměla šanci vytvořit vztah, o jejich potřeby se nestarala.
Brutální dril
František Josef chtěl mít z Rudolfa udatného vojáka a hned po narození mu udělil titul plukovníka. Rudolf byl ale citlivý kluk, který se profiloval jako intelektuál. Otec ho měl za chcípáčka, a aby ho připravil na vojenskou kariéru, svěřil jeho výchovu do pevných rukou přísného, až sadistického generálmajora Gondrecourta, který to s dětmi vůbec neuměl. Vystresovaný Rudolf z brutálního drilu strachy nespal, a když usnul, střílel mu v rámci zocelování Gondrecourt u postele ze zbraně. Rudolf se začal pomočovat a děsil se tmy. I v dospělosti si musel v noci svítit. Bál se zůstat o samotě, proto se pořád obklopoval lidmi. Ani ze světa nechtěl odejít sám...
Jen jednou projevila Sisi zájem o Rudolfovo blaho. Když si při jedné návštěvě všimla jeho nervozity a špatného stavu, důrazně požádala manžela, aby Gondrecourta propustil. Mezi novými učiteli byli liberálové, od nichž Rudolf přejímal názory na zkostnatělou monarchii, kterou chtěl nahradit zřízením, kde si budou všichni lidé rovni, což se císaři samozřejmě nelíbilo. O rozdílných vizích vládnutí se otec se synem ani nechtěl bavit, shazoval ho jako žvanila a nechystal se předat mu vládní agendu. Měl ale z jeho možného vlivu strach, proto ho nechal sledovat tajnou policií.
Lev salónů
Rudolf neměl nouzi o ženy. Dámy ve vídeňské společnosti se předháněly v tom, která ho svede dřív. Nikdo ho ale nenaučil, jak budovat pevné vztahy, a tak poletoval z jedné postele do druhé. Rodiče se rozhodli Rudolfa oženit, ten si ale na námluvy k belgické princezně Stefanii přivezl milenku, se kterou ho načapala budoucí tchyně. Skandál se ututlal a slavila se svatba.
Páru se narodila dcera, Rudolf se ale vrátil k prostopášnému životu, a když pak nakazil Stefanii kapavkou, připravil ji o možnost mít další děti a sebe o mužského dědice. Požádal papeže o zrušení manželství, to se ale dozvěděl silně věřící císař a jejich vztah se tím dostal na bod mrazu. Rudolf se propadal stále hlouběji do depresí. Měl řadu zdravotních problémů, bojoval s bolestmi kloubů a hlavy, které otupoval morfiem a alkoholem.
V té době se ve vyhlášeném kuplířském salonu seznámil s nekomplikovanou dívkou Mici Casparovou, se kterou mohl vysedávat po hospodách. Když jí navrhl, aby společně spáchali sebevraždu, běžela to ohlásit na policejní prezidium, nikdo jí ale nevěřil. Ano, Rudolf byl podivín, ale sebevražda?
Varování nikdo nebral vážně
Sestřenka Marie Luisa-Wallersee-Larischová pak prince seznámila s teprve šestnáctiletou, ale sexuálně vyspělou Mary Vetserovou. Mary se bezhlavě zamilovala a byla ochotná pro Rudolfa udělat úplně všechno, ten v tom však viděl spíš jen ukojení chtíče. Mary mu ale byla sympatická svou romantickou fascinací smrtí. Vytušil, že v ní našel partnerku, která s ním bude ochotná ukončit život.
Štědrý večer roku 1888 strávil na císařském dvoře. Zhroutil se a naznačoval, že spěje ke svému konci. Padl matce kolem krku a rozplakal se. Nikdo si ale nepřipouštěl, jak vážné to s ním je. Rudolf už delší dobu vysílal jasné signály, o sebevraždě se zmiňoval i v dopisech přátelům a milence věnoval snubní prsten s písmeny I.L.V.B.I.D.T. (z německých slov V lásce spojeni až do smrti). Stále ještě manželka Stefanie císaře varovala, že Rudolf viditelně chřadne. Císař ovšem její slova nebral vážně a při posledním setkání údajně synovi řekl, že není hoden být jeho nástupcem.
V úterý 29. ledna čekala císařská rodina na Rudolfa u oběda marně. Tou dobou už byl s Mary na svém loveckém zámečku v Mayerlingu a do konce života mu zbývalo pár hodin. Bylo možné tragédii zabránit? Matka Vetserové, která objevila dceřinu poslední vůli, společně s Larischovou, jíž znepokojilo zmizení Mary, žádaly po policejním prezidentovi, aby rozjel pátrací akci. Ten měl svázané ruce, na místa pobytu císařské rodiny policie nesměla vkročit. Nakonec vyslal do terénu agenty, ve 13 hodin 30. ledna ale obdržel zprávu, že je korunní princ mrtvý.
Císařské ticho
Je zvláštní, že byl princ sledovaný policií a o jeho krocích existuje řada záznamů, událost v Mayerlingu ale obestírá mlha. Roli v tom sehrála snaha císařské rodiny vyhnout se ostudě a vymazat šmouhy na Rudolfově životě, hlavně jeho milenku.
Oficiální verzí princovy smrti byl infarkt, tomu ale u třicetiletého muže věřil málokdo a to bylo živnou půdou pro fámy a spekulace. Rojily se zaručené informace o žárlivých manželech a rozlícených otcích Rudolfových milenek, kteří vzali spravedlnost do vlastních rukou. Žádná z divokých historek ale nemluvila o druhé mrtvole, protože o ní nikdo nevěděl. Personál zámečku diskrétně zametal stopy a tělo Vetserové tajně odvezl pryč.
Někdo si ale pustil pusu na špacír, protože 5. února dorazilo na policejní prezidium hlášení, které zmiňuje baronesu Vetserovou, již Rudolf na Mayerlingu zastřelil a poté spáchal sebevraždu. Vetserová byla ve čtvrtém měsíci těhotenství. Když se o tom několik dní před nešťastnou událostí dozvěděl císař, údajně se se synem strašlivě pohádal. Korunní princ tehdy prý prohlásil, že se všeho vzdává a že se raději zastřelí...
Přečtěte si také: Zámeček Petrovice: Domov hraběnky zapletené do sebevraždy Rudolfa I.
Bulvární zpráva se začala nekontrolovaně šířit a měnit v příběh nešťastné lásky. Zamilovaná Mary se měla zabít kvůli neopětovaným citům z Rudolfovy strany a její další ctitelé se pak měli Rudolfovi pomstít.
Co se stalo na Mayerlingu?
Heinrich svobodný pán ze Slatin, který ohledával místo činu, pod přísahou dosvědčil, že Rudolfova „lebka byla roztříštěná, krev a mozek z ní vytekly a ještě dnes mám ten hrozný obraz před očima. … Korunní princ po dohodě s Mary Vetserovou zastřelil nejdřív ji a pak sebe.“ Mary ležela v posteli, když jí Rudolf přiložil k hlavě pistoli a stiskl spoušť.
Jestli se to skutečně událo takto, není možné jednoznačně potvrdit. Rudolfovo tělo nesmělo být odborně zkoumáno a bylo uloženo v rodinné kryptě Habsburků. V záplavě bujných fantazií se objevila i teorie o politické vraždě, je ale dost nepravděpodobné, že by císař v takovém případě nerozjel pátrání a nechal svého jediného mužského dědice vstoupit do dějin jako nepříčetného sebevraha.
Zdroj: Sigrid-Maria Grössing – Vraždy v rodě habsburském, The World of the Habsburgs
Video, které jste mohli minout: Ladislav Pacovský zavraždil v Litvínovicích tři sousedy. Neunesl, že pomáhali jeho ženě