Domnělý útok mimozemšťanů vyděsil Ameriku. Novináři paniku masivně zveličovali
Simulované zpravodajské vstupy zmátly tisíce lidí a našlo se i dost takových, kteří prožili půlhodinu hrůzy z probíhající mimozemské invaze.
Nápad to byl naprosto bezkonkurenční a provedení excelentní. Kreativní práci, kterou brilantní režisér Orson Welles (Občan Kane, 1941) odvedl na své adaptaci známého sci-fi románu H. G. Wellse, Válka světů, oceňujeme dodnes. Rozhodně vešla do dějin rozhlasového vysílání.
Měl na tom velký podíl také fakt, že tahle halloweenská epizoda pořadu The Mercury Theatre on the Air, pro který Welles připravil rozhlasové dramatizace různých literárních děl, vyděsila stovky lidí k smrti. Ukázala tak v celé své kráse moc, kterou tehdy relativně nové médium nad svými posluchači mělo.
Uvěřitelné zpravodajské vstupy
Bylo 30. října roku 1938, 20:00. Ten, kdo vysílání oblíbeného pořadu rozhlasové stanice CBS stihl přesně, se dozvěděl, co bude následovat. Lidé, kteří rozhlas naladili později, nicméně neměli žádný způsob, jak určit, že se nejedná o běžné vysílání, když stanice přerušila probíhající hudební program mimořádným zpravodajským vstupem.
Přečtěte si také: Sekta věřila v UFO a konec světa. Když zkáza nenastala, chování členů bylo ještě absurdnější
Sám Orson Welles v roli reportéra posluchače informoval o podivných záblescích spatřených na Marsu a v následném krátkém interview vyzpovídal údajného profesora z Princetonské univerzity ohledně možnosti, že se na rudé planetě nachází inteligentní život.
Vysílání se pak naoko vrátilo k normálnímu programu. Avšak jen proto, aby je za chvíli opět přerušily mimořádné zprávy, tentokrát o meteoritu, který údajně přistál nedaleko Grovers Mill ve státě New Jersey.
Mimozemská invaze
Další mimořádné vstupy byly už z místa dopadu údajného meteoritu, který se nakonec ukázal být mimozemským plavidlem, z nějž se vynořili děsiví tvorové s mnoha chapadly a začali s pomocí paprsků zabíjet lidi a podpalovat okolí. Jednou z obětí se stal i o všem informující reportér a vysílání utichlo.
Další události se na posluchače už valily v rychlém sledu oznámení a zpravodajských kusů. Státní armáda vyhlásila stanné právo. Tisíce lidí ucpaly dálnici v pokusu se evakuovat. Na místo vyrazila armáda… a byla i s nejmodernějšími zbraněmi zdecimována podivným zařízením na třech nohách, které se vynořilo z kráteru. Radioví reportéři v panice informují posluchače a náhle utichají, invaze postupuje po řece Hudson a pod palbou se ocitá i New York.
Teprve tehdy, víc než půl hodiny po začátku vysílání, začala první skutečná pauza a stanice CBS zopakovala, že posluchači slyší dramatizaci sci-fi románu.
Lid zachvátil strach
Ačkoli některé posluchače vysílání skutečně vylekalo, a dokonce volali na policii a do novin, rozhodně nezpůsobilo žádnou masovou paniku. Vyděšení lidé neprchali z New Yorku ani neskákali z oken, jak o tom následující den informovala tištěná média. Stanice obdržela svůj díl rozhořčených reakcí, a Orson Welles se pak omlouval na tiskové konferenci.
Pravda je ale taková, že novinám se tahle kauza hodila do krámu. Rozhlas tehdy tištěná média vnímala jako existenciální ohrožení. Bylo to první masmédium s potenciálem novinám konkurovat, ba dokonce je nahradit. Vždyť v roce 1931 mělo rádio doma jediné procento lidí, a jen o šest let později už ho vlastnilo 75 procent amerických domácností a na rozdíl od novin dokázal rozhlas informovat okamžitě.
Dopady halloweenského vysílání CBS proto novináři značně nafoukli, obvinili Wellese z cíleného matení veřejnosti falešnými zprávami a volali po regulacích vysílání zákonem. Kauza ale nakonec velice rychle vyšuměla, a to i vzhledem k tomu, co se ve světě dělo. Vrátíme-li se od mimozemšťanů do reality tehdejší Evropy, zjistíme, že jen měsíc před vysíláním Války světů byla podepsána Mnichovská dohoda. Druhá světová válka byla na spadnutí a během ní pak rádio získalo úplně novou roli a důležitost, a to i ve Spojených státech.
Zdroj: National Endowment for the Humanities, Library Guides, Smithsonian Magazine