Rusko zasypává Ukrajinu obřími pumami. Podívejte se, jak vypadá ničivá exploze největší z nich

A není se co divit. Bomba FAB-500 M-54/M-62 sice, jak čísla na konci naznačují, opravdu konstrukčně pochází z roku 1954, respektive 1962, v době ruské invaze na Ukrajinu se nicméně dočkala významné modifikace. Rusové pro tyto bomby vyvinuli konverzní sadu, díky níž se z běžné neřízené munice stala naváděná bomba schopná klouzavého letu. Pro tento účel je tzv. „klouzavá bomba“ vybavena výsuvnými křídly a k navedení na cíl se používá ruský navigační systém GLONASS.

Přečtěte si také: Rusové přišli o bojový letoun za miliardu. Ukrajinci si jeho sestřelení stihli natočit, pusťte si video

Protože bomba nepracuje se signálem GPS, je velmi obtížné její naváděcí systém rušit. Od okamžiku shozu z letadla bomba urazí vzduchem až 70 kilometrů, takže může být vypuštěna z bezpečné hloubky ruského území bez ohrožení cenných Su-34. Sestřelit klouzavou bombu je mimořádně obtížné a také nákladné. Ukrajinská protivzdušná obrana je zahlcena útočícími raketami a drony a ničit jednotlivé bomby není efektivní.

FAB-500 obsahuje 150 kg trhaviny TNT a má ničivý účinek v okruhu 250 metrů. V době vrcholící krvavé bitvy o Avdijivku, která v únoru 2024 skončila ústupem Ukrajinců, dokázali Rusové shodit na ukrajinské pozice během 72 hodin až 250 klouzavých bomb FAB-500.

Klasické „pětistovky“ ale tvoří jen část bombardovacího arzenálu ruského letectva. Ruská letadla mohou nést i FAB-1500 a dokonce i supertěžké FAB-3000, jež jsou podle serveru Army Recognition v současné době nejničivějšími leteckými pumami na světě. Váží 3000 kg a náplň 1400 kg TNT dokáže prorazit pancíř ještě 42 metrů od místa výbuchu, střepiny mají ničivý rádius 260 metrů. Tyto těžké pumy jsou vypouštěny ze strategických bombardérů Tu-22M, které kromě nich zasypávají ruská města i řízenými raketami.

Na úder supertěžkou pumou FAB-3000 se můžete podívat zde:

Inovace vynucená podmínkami

Stejně jako se staly drony nezbytnou součástí války na Ukrajině, jsou i klouzavé bomby reakcí na situaci na frontě. Ruská letadla se nechtějí přibližovat na dostřel ukrajinské protiletadlové obrany, jenže raket s dostatečným doletem nemůže být v jednu chvíli k dispozici tolik, aby ovlivnily situaci na bojišti.

Na kratší vzdálenost se obě strany ostřelují stacionárními nebo mobilními houfnicemi, jejichž dostřel je ale podstatně menší, maximálně kolem 40-50 km. Přestože Rusové mají podstatně větší zásoby dělostřelecké munice, bojují i oni s logistikou. Tu jim významně narušil útok ukrajinských dronů na muniční sklad v Toropci, během kterého podle analytiků vyletělo do povětří na 30 000 tun munice, což odpovídá 750 000 dělostřeleckým granátům ráže 122 a 152 mm.

Mohlo by vás také zajímat: Ruské strašení atomovkou už nezabírá, tvrdí analytici. Uvedli, čím může Kreml hrozit nyní

Protože západní státy nechtějí dát Kyjevu souhlas s použitím svých zbraní a munice v hloubce ruského území, kde by mohly účinně likvidovat letiště, z nichž startují Su-34 nebo Tu-22M, musí si Ukrajinci poradit sami. Kromě dronů s problematickou účinností se tak objevily i první snímky vlastní klouzavé bomby, jež by mohla „doklouzat“ daleko do Ruska. Pak by se pro ruské suchoje stala letiště blízko fronty příliš nebezpečnými a Rusové by stroje museli převelet do zázemí.

Zdroj: Business Insider, Army Recognition

Video, které jste mohli minout: Záběry brutálních bojů u Pokrovsku. Ukrajinci rozdrtili velký tankový konvoj Rusů