Válka dronů: Voják, který zabil Solejmáního, seděl tisíce kilometrů daleko

Právě odsud letectvo Spojených států (USAF) provozuje svou flotilu dálkově řízených bezpilotních letadel – dronů, z nichž nejnebezpečnější je právě MQ-9 Reaper. Nejde o žádného drobečka se čtyřmi vrtulkami na tužkové baterie. Reaper má rozpětí křídel 20 metrů a pohání ho turbovrtulový motor Honeywell TPE331-10 o výkonu 671 kW. Díky němu se může pohybovat rychlostí až 482 km/h a vystoupat do výšky 15 km.

Přečtěte si také: Špionážní drony nejsou jen ve vzduchu. Využití najdou i pod vodou

Drony zabily už stovky dětí

Reaper unese čtyři rakety vzduch-země AGM-114 Hellfire a právě těmi operátoři z Nevady zasáhli a zcela zničili dvě auta Solejmáního kolony jedoucí z bagdádského letiště. MQ-9 Reaper vydrží ve vzduchu až 30 hodin – s plnou výzbrojí ale jen 14 hodin. Stroj pověřený útokem na Solejmáního pochopitelně nepřilétl z USA, ale startoval ze základny v Kataru. Oblast Perského zálivu byla v následujících měsících dějištěm slovních i skutečných přestřelek, v důsledku čehož íránská protiletadlová obrana omylem sestřelila ukrajinský Boeing 737.

Američané začali využívat bezpilotní letouny už po 11. září 2001 a od té doby stroje různých typů uskutečnily tisíce „operací“. Odhady o počtu „teroristů“ zabitých bezpilotními zabijáky kolísají, stejně jako odhady o počtu civilistů, kteří byli „v nesprávnou dobu na nesprávném místě“.

Podle nezávislé organizace The Bureau of Investigative Journalism od roku 2004 do roku 2020 uskutečnily USA přes 6700 potvrzených útoků, při nichž zahynulo nejméně 8400–12 100 lidí. Z toho bylo téměř 1700 civilistů a na 400 dětí.

Války

Íránské revoluční gardy jsou fanatickým státem ve státě. Z výše jejich majetku přechází zrak

Kdo jsou zabijáci z Nevady?

Britskému deníku The Guardian se v roce 2015 přihlásilo několik bývalých operátorů dronů ze základny Creech s dost drastickými svědectvími o své „práci“. Až 12hodinové služby si tříčlenné týmy (vedle pilota a operátora přístrojů patří do party ještě velitel mise) krátí spánkem nebo hraním počítačových her na svých zabezpečených monitorech.

Realita v tisíce kilometrů vzdáleném Afghánistánu, Sýrii nebo Iráku zprostředkovaná jen přístroji dronu se pak obtížně posuzuje. V jednom případě například operátor Brandon Bryant, který strávil obsluhou dronů pět let, sledoval v pákistánském průsmyku skupinu lidí s velbloudem, kteří údajně dopravovali do Afghánistánu výbušniny s cílem použít je proti americkým cílům. Bryant, který držel svého predátora (MQ-1 Predator, předchůdce Reapera) mimo doslech ve výšce 7 km, za celou dobu nezaznamenal žádné zbraně ani náklad připomínající výbušniny.

Tým v Nevadě trpělivě vyčkával, až jejich „cíle“ sestoupily do údolí a uložily se ke spánku. Teprve pak Bryant odpálil Hellfire. Pět mužů a jejich velbloud se proměnilo v popel bez sekundárních výbuchů, které by potvrzovaly přítomnost výbušnin.

Mohlo by vás zajímat: Izraelci zabili vysokého představitele revolučních gard. Za to sionisté zaplatí, zuří Írán

Nejsou to děti, ale „fun-sized terrorists“

Bývalí operátoři se s reportérem Guardianu podělili i o specifické výrazy, které si během dlouhých služeb u obrazovek vytvořili. Například „no-doubters“ je v jejich hantýrce označení pro stoprocentně ověřené nepřátele. Takovou jistotu ale údajně nemáte nikdy.

Pokud se pak na obrazovce operátora navádějícího dron například na vesnici kdesi v Pákistánu objevila skupina malých černých stínů, šlo obvykle o děti. Pro ty si kódový jazyk operátorů našel mimořádně cynické pojmenování „fun-sized terrorists“, což se dá přeložit jako „směšně malí teroristé“.

Mrtví u Sojemáního hrobu

Mezi tento typ cílů ale Kásem Solejmání rozhodně nepatřil. Vlivný generál a velitel elitních jednotek Kuds, kterého Washington zařadil na seznam teroristů, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta strategie takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v oblasti Blízkého východu.

Svůj vliv Solejmání potvrzuje i po své smrti. Už na jeho pohřbu v lednu 2020 vznikla tlačenice, při které zahynulo nejméně 56 lidí a více než 200 dalších bylo zraněno. V důsledku dvou explozí nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je Solejmání pochován, pak 3. ledna 2024 zahynulo nejméně 103 lidí, a nejméně 140 dalších bylo zraněno.

Zdroj: Al-Džazíra, ČTK