Špionážní drony nejsou jen ve vzduchu. Využití najdou i pod vodou
Umění špionáže 5 - autonomní zbraně
Autonomní drony jsou čím dál více důležitou součástí válečných konfliktů a špionáže. Nemusí přitom jen poletovat vzduchem. Uplatnění nacházejí i pod vodou.
Bezpilotní drony dokážou sledovat objekty z výšky mnoha kilometrů a díky speciálním kamerám s vysokým rozlišením vidí nejen skrz mraky, ale i za noci. Citlivé senzory zachytí teplo, takže zřetelně zaznamenají výstřely, teplé motory i lidská těla. Díky tomu pak dokážou přesnou palbou zlikvidovat i malé cíle.
Nemusí jít ale rovnou o smrtící záležitost, mnohem efektivnější je nepozorovaně ze vzduchu monitorovat nepřátelský pohyb či komunikaci. Pro špionážní účely existují drony ne větší než vážka, které mohou poletovat v blízkosti sledovaného objektu a přenášet jeho komunikaci. Přítomnosti takového dronu si nikdo nemusí všimnout.
Dron cíl najde, odposlechne i zabije Zdroj: iStock
Bez lidí se zatím neobejdou
V loňském roce představila Čína nový podvodní dron, který vypadá jako ryba. Baramundu malajskou napodobuje tak dokonale, že dokáže zmást i další podvodní živočichy. Čínská strana sice tvrdí, že robotická ryba má sloužit biologickému výzkumu, lze si ale představit její špionážní využití.
V indomalajských vodách byly zachyceny tři stroje a australské zpravodajství NEWS.com.au píše, že jde o stroje „čínského designu“, které byly nasazené v oblastech klíčových pro australskou námořní dopravu. Šlo o senzory nabité válce torpédovitého tvaru o délce 225 cm a šířce 18 cm. Sofistikovanost autonomních zbraní můžete mimo jiné sledovat i v seriálu Umění špionáže 4. března ve 14:35 na Prima ZOOM. Cílem nasazení dronů je omezit bezprostřední přítomnost lidí v přímých špionážních akcích. Přesto se bez lidského faktoru v terénu zatím rozvědka žádného státu neobejde.