Američané zábavně nepochopili hlavní přednost AK-47. V čem je kalašnikov výjimečný?
Historie vzniku útočné pušky známé jako kalašnikov se začala psát za druhé světové války. Za vznik legendární zbraně vlastně mohli nacisté.
Když v letech 1943 a 1944 válka pokračovala, začali se vojáci Rudé armády setkávat s novou zbraní, kterou už několik let vyvíjeli Němci. Byla to vůbec první útočná puška Sturmgewehr 44, za jejíž konstrukcí stál Hugo Schmeisser. Zbraň nabízela přesně to, po čem hlavně na východní frontě volali němečtí pěšáci – dokázala střely ráže 7,92 mm vystřelit asi 400 metrů daleko, měla schránkový zásobník na 30 nábojů a kadenci 500–600 ran za minutu.
Fotka z filmu Kalašnikov Zdroj: Capelight Pictures
Kmen Karo se svými 400 lidmi patří mezi nejmenší etnika, které žijí v povodí řeky Omo v Etiopii Zdroj: Getty Images
Příslušníci etiopského kmene Mursiů žijí stranou od civilizace Zdroj: Getty Images
Žena kmene Mursiů s nezbytným kalašnikovem Zdroj: Getty Images
Klíčovou byla v době jeho vzniku schopnost kalašnikova vystřelit až 30 nábojů bez nutnosti dobíjet Zdroj: iStock
na kalašnikovy spoléhají i bojovnice islamistických Jeruzalémských brigád v pásmu Gazy Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Surmové jsou divoký a nevypočitatelný národ ve východní Etiopii Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Fotka z filmu Kalašnikov Zdroj: Capelight Pictures
Kmen Karo se svými 400 lidmi patří mezi nejmenší etnika, které žijí v povodí řeky Omo v Etiopii Zdroj: Getty Images
Příslušníci etiopského kmene Mursiů žijí stranou od civilizace Zdroj: Getty Images
Žena kmene Mursiů s nezbytným kalašnikovem Zdroj: Getty Images
Klíčovou byla v době jeho vzniku schopnost kalašnikova vystřelit až 30 nábojů bez nutnosti dobíjet Zdroj: iStock
na kalašnikovy spoléhají i bojovnice islamistických Jeruzalémských brigád v pásmu Gazy Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Surmové jsou divoký a nevypočitatelný národ ve východní Etiopii Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Sovětské velení rychle pochopilo, že potřebuje podobnou, ale pokud možno jednodušší zbraň, a vyhlásilo konstruktérskou soutěž. V ní se objevil slibný návrh od Alexeje Sudajeva, který vyvíjel automatické zbraně pro obranu Leningradu. Sudajev ale předčasně zemřel a nemohl svou konstrukci dokončit. Jeho poznámky pak skončily u konstrukčního týmu Michaila Kalašnikova, který v roce 1947 přišel s překvapivým prototypem útočné pušky Avtomat Kalašnikova vzor 47, tedy AK-47.
„Musíme si přiznat fakta – kalašnikov je neuvěřitelně primitivní,“ říká otevřeně v dokumentu Válečné továrny, který můžete vidět ve čtvrtek večer na Prima ZOOM, britský historik a spisovatel Guy Walters. Jednotlivé díly zbraně jsou podle něj velmi hrubé a sestavené s velkou tolerancí. Když později jeden kus testovala americká armáda, nijak ji nezaujal.
Zbraň byla podle Američanů použitelná tak do 100 metrů a velmi nepřesná. Mohla za to příliš blízko sebe umístěná mířidla – čím jsou mířidla dál od sebe, tím přesněji může střelec mířit. Nejlepší bylo kalašnikov zvednout, namířit jen přibližně na cíl a pokropit ho dávkou.
Levná a robustní zbraň armád i povstalců
Přesnost ale není vše a Američané přehlédli několik podstatných detailů. Každá nevzhledná drobnost totiž měla v konstrukci AK-47 svůj význam. Šlo o to vytvořit levnou a jednoduchou zbraň, aby si ji mohl vzít kterýkoliv voják a uměl ji používat. V zemi, kde bylo možné narazit na mráz, sníh nebo naopak horko a bláto bylo nutné, aby byla puška spolehlivá a dala se snadno opravit.
„Ta zbraň působí rozviklaně a chatrně. Když se s ní pohne, tak chřestí a mezi jednotlivými díly jsou velké mezery. Když se dovnitř dostane písek, bláto nebo špína, bude nejspíš pořád fungovat. Voják si toho nemusí všímat, a tak to od začátku vymýšleli,“ komentuje výhody kalašnikova Jonathan Fergusson z britského muzea Royal Armouries. Kalašnikov se proto stal synonymem pro robustnost a spolehlivost.
Další výhodou kalašnikova je jeho snadná masová výroba, díky níž je možné rychle vyzbrojit celou armádu. Hlavní část zbraně se lisuje z plechu a náklady na výrobu nepřekračují 500 dolarů za kus. I proto bylo vyrobeno přes 100 milionů kalašnikovů, které používají armády i povstalci v nejméně 106 zemích světa.
ZDROJ: NPR
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
