Hitlerův muž raboval výzkumné ústavy Sovětů. Genetické experimenty ho stály život

Adolf Hitler Zdroj: Getty Images

Budování Hitlerova Německa vyžadovalo i zisk genetických experimentů Sovětského svazu. Heinz Brücher byl mužem, který měl materiál i výzkumy získat.

Sovětský svaz byl před válkou vyčerpaný hladomory, a tak Stalin nutně potřeboval odrůdy obilovin, brambor a zeleniny, které by měly větší výnosy a zároveň byly odolnější vůči drsnějším klimatickým podmínkám. To by mu umožnilo je pěstovat i více na severu. Přinést mu je měly výzkumné ústavy a zásoby semen sbírané po celém světě. Pak ale přišla válka a nacisté rychle obsadili obrovská sovětská území.

Nacisté zabírali sovětskou zemi i sovětské výzkumné ústavy Zdroj: iStock

Výzkumná společnost dědictví německých předků zvaná Ahnenerbe si kladla za cíl dokázat nadřazenost nordické rasy. Pořádala nejen etnologické a etnografické výpravy, ale později se měla věnovat i pracem na dalším rozšíření tisícileté říše. Novoosídlenci samozřejmě měli potřebovat kvalitní potraviny a němečtí vědci o sovětských výzkumných ústavech věděli. Sovětské zásoby a výzkumy tak pro ně byly jasným cílem.

Vědec, který raboval

Důležitou roli sehrál i Heinz Brücher, který se narodil 14. ledna 1915 v Německu. „Brücher byl důstojníkem SS. V červnu 1943 ho Heinrich Himmler pověřil vedením speciální výsadkové jednotky, která měla za úkol přepadat sovětské zemědělské pokusné stanice,“ píše Simon Ings v knize Stalin a vědci. Právě na šlechtitelské stanice se následně zaměřilo jím vedené „sběrné komando“, jež mělo zajistit nové odrůdy a další materiál, který se později dostal nejen do Německa, ale i do jihoamerických zemí.

Sovětský válečný jídelníček byl velmi skromný. Stalin chtěl po geneticích, aby zajistili vyšší výnosy obilí i mrazuvzornost brambor. Zdroj: iStock

Brücher byl mužem nad jiné povolaným, neboť kromě víry v nacismus měl vystudovanou zoologii, botaniku a antropologii na univerzitě v Tübingenu. V listopadu 1943 byl jmenovaný ředitelem SS institutu rostlinné genetiky v rakouském Lannachu a na začátku jeho mise nebylo nic menšího než budoucí potravinová bezpečnost a samostatnost Německa.

Kokainová smrt

Ve stejné době, kdy se Brücher pustil do rabování sovětských vědeckých ústavů, umíral ve Stalinově vězení v Saratovu botanik Vavilov. Byly to i jeho sbírky, které se staly nacistickou kořistí. Po válce Brücher emigroval přes Švédsko do Argentiny a jeho práce pro Hitlera přišla vniveč. Dál však pokračoval na poli genetiky základních obilovin a brambor.

I jeho smrt byla úzce spojená s botanikou. Byl zavražděn pravděpodobně proto, že se dostal do cesty kokainovým gangům. Jeden z jeho výzkumů byl totiž zaměřen na plíseň Fusarium oxysporum, která přímo zabíjí rostliny rudodřevu koky. Existovalo tedy riziko, že by výsledky jeho bádání mohly sloužit k potírání kokainového průmyslu přímo v zárodku ničením „kokainových“ rostlin.