Papež nařídil strhnout kapli. Chtěl větší. Sixtinskou – soutěžní otázka č. 2

"Fresky, které tady obdivujeme nám představují obsah a souvislosti Zjevení. Pravda naší víry k nám tady promlouvá ze všech stran. Právě od ní převzal lidský génius svou inspiraci a k její podpoře ji oděl do formy nesrovnatelné krásy," zaznělo 8. dubna 1994 z úst papeže Jana Pavla II. Během mše vyzdvihoval poetiku a důležitost místa, v němž se právě nacházel – v Sixtinské kapli.

Každý týden vás čeká nová otázka a pokračování soutěže.

Zapojte se do soutěže (otázka č. 2) ZDE

Nestihli jste otázku č. 1? Nevadí... můžete to napravit zde

Cappella Sistina

Sixtinská kaple tvoří spolu s bazilikou sv. Pavla zřejmě nejslavnější budovy Vatikánu. Obě v sobě ukrývají kulturní poklady nezměrné hodnoty, ale kaple je jedním z prvků komplexu Vatikánských muzeí ve Vatikánském paláci. Nebyla vystavěna, jak by se dnešním žargonem řeklo, na „zelené louce“, tedy na místě nezastavěném. Naopak, proto, aby se mohla vztyčit k nebesům, musela být zbourána kaple jiná. Zkrátka pro potřeby papeže Sixta IV. byla původně kaple Magna nedostačující. Chtěl větší, výraznější, honosnější... a to, že zůstala pojmenována po něm, bezpochyby jeho egu zalichotilo.

Stavba kaple začala v roce 1475, ovšem nejprve musely být odstraněny zdi jiného svatostánku. Kaple Magna překážela místnímu stavebnímu rozmachu a nedostačovala plánovanému rozsahu bohoslužeb. Stavbu řídil a „stavební dozor“ prováděl florentský rodák, architekt Giovannino de Dolci (1435–1485). Na první pohled jde o jednoduchou stavbu s obdélníkovým tvarem. Délka 40,93 m, šířka 13,41 m a výška 20,7 m je sama o sobě úctyhodná, ale skrývá v sobě jednu v podstatě neznámou podobnost. Je totiž podobná Šalamounovu chrámu v Jeruzalémě, za jehož zničením v roce 70 n. l. stáli Římané a jejich expanze. K dokončení Sixtinské kaple došlo v roce 1483 a zasvěcena nemohla být nikomu jinému než nejdůležitější ženě křesťanů, Kristově matce Marii.

Otec sixtinské kaple stál za zavedením inkvizice ve Španělsku

Stojí za to připomenout, že „otec Sixtinské kaple“, Sixtus IV., byl nejen až do své smrti v roce 1484 hlavou katolické církve, ale zejména politikem stojícím za velmi kontroverzním rozhodnutím, jež stálo životy tisíců nevinných lidí. Mnozí z nich zemřeli za krutých bolestí na mučidlech nebo v plamenech hranic zapálených ve jménu a šíření křesťanské víry a lásky. Zároveň je jeho jméno spojováno se tzv. Spiknutím Pazziů, jež proběhlo roku 1478. Cílem mělo být svržení Lorenza I. Medicejského a snížení moci rodu Medici, za nímž stála nejen politické elita tehdejší doby, ale i obrovité bohatství.

Za svého života získal papež Sixtus IV. obrovské zkušenosti, zejména v době, kdy užíval své původní jméno Francesco della Rovere. Sloužil nejen jako prokurátor františkánského řádu, ale i jako generál. Není divu, že mu později, už jako papeži, extrémně záleželo na zastavení turecké expanze, která hrozila zalít jižní a východní Evropu osmanským vlivem.

Každý detail, ať už stavební, nebo umělecký (což je v mnoha bodech totéž) stojí za prozkoumání, neboť Sixtinská kaple je dodnes plně funkční a slouží nejen důležitým kázáním, ale právě v ní probíhá volba každého z nových papežů.

Více informací o knize najdete zde

Princip soutěže je jednoduchý

Každý týden publikujeme na stránkách www.prima-zoom.cz v tematickém článku o Sixtinské kapli soutěžní otázku. Stačí se zaregistrovat a správně odpovědět. Po dobu šesti týdnů zveřejníme celkem 6 soutěžních otázek. Každý přihlášený uživatel, který správně odpoví na všech šest soutěžních otázek, postoupí do finále. Důležitou podmínkou je, aby byl soutěžící v každém kole zaregistrovaný pod stejným e-mailem.

Pravidla soutěže jsou zde.