Nejhorší volební podvody všech dob

Volby jsou krásný a skvěle fungující mechanismus, jak umožnit výměnu těch, kdo nám vládnou. Dříve se vládci měnili jen tím, že zemřeli, případně se jim v tom elegantně pomohlo. Demokracie vymyslela způsob, jak ty, které už nechceme, odstranit bez násilí.

Jenže docela často tento stav mocným nevyhovuje – a tak se pokusí volby ovlivnit pomocí triků, které nejsou vůbec zákonné. Zcela zmanipulovaných voleb v dnešní době není moc, ale občas tomuto pokušení vládci neodolají.

Hlavně žádné důkazy! Rumunsko, 1946

Komunistické režimy se dostaly ve východní Evropě k moci zcela legálně, pomocí voleb. Ale samotné volby byly v mnoha případech drsně zmanipulované. Typickým příkladem je Rumunsko roku 1946. Navenek se tyto volby jevily úplně v pořádku – šlo například o vůbec první rumunské volby, během nichž mohly svůj hlas odevzdat i ženy. Ale pod povrchem probíhal obrovský nátlak na všechny, kdo s komunistickou stranou nesympatizovali. Kolem volebních místností pochodovali vojáci, lidé byli zastrašováni i upláceni. Po skončení voleb byly všechny volební lístky spálené, aby už nikdy nikdo nedohledal, jak to bylo doopravdy. Drtivým vítězem voleb se však stali komunisté…

Podezřele moc voličů. Libérie, 1927

Liberijský prezident Charles D. B. King byl pokrokový muž. Svou malou zemi dokázal změnit tak, že v první polovině 20. století patřila k nejmodernějším v Africe. Ekonomika rostla, evropští podnikatelé byli velmi rádi, že mají spolehlivého obchodního partnera. Zdálo se, že Kingovu popularitu potvrdily i volby roku 1927. Svého protikandidáta porazil o 234 000 hlasů. V Evropě byli spokojení, ale jen do doby, kdy nějaký šťouravý novinář upozornil, že Libérie má jen 15 000 voličů… Další vyšetřování ukázala, že King založil úspěch své vlády na otrokářském systému, v němž nutil masy občanů zadarmo pracovat na náročných projektech. Vládce odstoupil jen několik dní poté, co se pravda o zmanipulovaných volbách ukázala…

Jeden malý požár. Německo, 1933

Za nejlepší ukázku totální a totalitní manipulace se pokládají volby v Německu roku 1933. Oprávněně, byl to opravdu podvod k pohledání. Volby se konaly krátce po požáru Říšského sněmu. Sněm měl údajně zapálit holandský komunista Marinus van der Lubbe. Tato událost měla za následek snížení popularity komunistické strany (KPD) a umožňující Hitlerovi přesvědčit prezidenta Paula von Hindenburga k přijetí dekretu o požáru Říšského sněmu. Tento dekret odstranil mnoho občanských svobod a umožnil zatčení vůdců KPD krátce před volbami. Další německé volby už byly pevně v Hitlerových rukou: nemohla v nich kandidovat žádná opoziční strana…

Prezidentem navždy. Haiti, 1962

K velmi bizarnímu volebnímu podvodu došlo na Haiti v 60. letech 20. století. Tato země měla až příliš zkušeností s diktátory, kteří zde neomezeně vládli. Jedním z nich byl i Francois Duvalier, který se moci chopil roku 1957. Na nátlak západního světa vyhlásil svobodné volby, jejichž jediným účelem bylo ukázat, že má stoprocentní podporu. Hlasy v těchto volbách odevzdalo 100 procent voličů, už to by mohlo být krapet podezřelé. Ale navíc všech 1 320 748 Haiťanů dalo hlas právě Duvalierovi. Volební lístky ale ani jinou možnost nenabízely – bylo na nich už zaškrtnuté jediné předtištěné jméno. Dosavadní diktátor byl svým úspěchem tak nadšen, že se prohlásil za doživotního prezidenta…

Symbolika barev. Vietnam, 1955

Že volby umí falšovat pořádně i v Asii, dokázali roku 1955 ve Vietnamu. Když byla tato země rozdělena na severní komunistickou část a jižní kapitalistickou, byly na jihu vyhlášeny první volby. Jeden z kandidátů, bývalý ministr Ngô Đình Diệm, měl výraznou podporu ze Spojených států, a tak proti svému protivníkovi, ex-císaři Bảo Đạiovi mohl nasadit spoustu peněz a vést značně špinavou kampaň. Měl to docela hezky vymyšlené: například volební lístky pro něj měly červenou barvu, která je ve Vietnamu spojená s bohatstvím a štěstím, zatímco jeho protivník měl lístky zelené, což je v Asii barva smutku a chudoby… Nakonec ale Ngô Đình Diệm prohlédl a pochopil, že je celá volební kampaň nesmysl a nechal výsledky úplně zfalšovat. Například v Hanoji získal o třetinu víc hlasů, než zde bylo vůbec voličů…

Trik malý ale účinný. Spojené státy, 1876

Myslíte, že USA jsou proti zmanipulovaným volbám imunní? Omyl. Podezření na manipulaci se zde řeší prakticky při všech volbách, ale za ty úplně nejhorší se pokládají volby z roku 1876. Tehdejší soupeření o prezidentský stolec mělo dva kandidáty: republikána Rutherforda B. Hayese a demokrata Samuela Tildena. Tilden měl velkou podporu voličů i volitelů, přesto se nakonec stal prezidentem Rutherford Hayes. Obě strany totiž v mnoha okrscích podváděly, takže se objevilo 20 sporných hlasů, které mohly být přiřčeny oběma mužům. A protože stav před jejich započtením byl zcela nerozhodný, záleželo jen na nich.

Situaci měla rozhodnout nezávislá komise soudců. Republikánům se ale podařilo zmanipulovat její výběr tak, že všichni její členové byli jejich příznivci. A tak všech 20 sporných hlasů bylo přiřčeno Rutherfordu B. Hayesovi, jenž se tak stal 19. prezidentem Spojených států.

Výsledky ještě před volbami. Ázerbájdžán, 2013

Na velmi podivné volby jsme měli štěstí už i letos. Prezidentské volby v Ázerbájdžánu se konaly v polovině října. Už všechny předchozí volby v Ázerbájdžánu byly podle zahraničních pozorovatelů dost problematické a podle západních demokratických zvyklostí dost podezřelé. Proto všichni čekali, co se stane letos. Realita ale překonala všechna očekávání: výsledky prezidentských voleb byly totiž zveřejněny ještě předtím, než volby vůbec začaly!

Úředníci se pak omluvili, že tato informace unikla omylem a že šlo o výsledky z minulých voleb roku 2008. Nijak ale nevysvětlili, proč se výsledky od těch z roku 2008 lišily a proč na nich byli letošní kandidáti…