Top 7: Sedm nejslavnějších kanibalů v dějinách

Pojídání lidského masa je prakticky ve všech kulturách tabu. Občas se ale najdou lidé, a většinou jsou to muži, kteří si najdou k masu člověka víc než pozitivní vztah. Proč? To se dozvíte v jejich následujících medailoncích.

Kanibal z hor: Alfred Packer

V říjnu roku 1874 vyrazili do coloradských hor zlatokopové. V jedné z výprav se za třpytivým kovem vydal také Alfred Packer s pěti společníky. O dva měsíce později se vrátil zpět jen samotný Packer. Když se ho lidé ptali, kam se poděli jeho parťáci, Packer jim odpověděl, že jsou mrtví. Pak popsal děsivou historku, v níž ho ostatní muži napadli, ale on je přemohl. Přišel však údajně v souboji o všechny zásoby – a aby přežil tvrdou zimu, musel své mrtvé kamarády sníst…

Nikdo mu však neuvěřil, že je v tom tak nevinně. Soudce mu za zabití pěti mužů napařil 40 let vězení. Už po několika letech ho však úřady musely propustit kvůli nedostatku důkazů. Zbytek života dožil jako vegetarián zaměstnaný na poště. Jeho vina nebyla prokázaná dodnes, a to přesto, že byl jeho případ několikrát přezkoumán a také už párkrát zfilmován.

Brooklynský upír: Albert Fish

Jen málo mužů se stane tak známými, že se jejich jméno stane symbolem. Američanu Albert Fishovi se to podařilo. Už za jeho života mu říkali Šedý muž, Vlkodlak z Wysterie a Brooklynský upír. Sériový vrah, brutální násilník, který si jako oběti vybíral hlavně děti, a především kanibal – tak ho znají dějiny.

Sám po dopadení policií tvrdil, že zabil a snědl nejméně 100 dětí, ale to s nejvyšší pravděpodobností přeháněl. Prokazatelně zabil „jen“ čtyři oběti, u dalších tří je to velmi pravděpodobné. Roku 1928 zabil a snědl desetiletou dívenku, šest let poté pak jejím rodičům napsal dopis, v němž do detailů vylíčil, jak to probíhalo. Šlo o opravdovou lidskou bestii, přitom však podle soudu byl Fish zcela normální po duševní stránce. Své oběti údajně požíral z „náboženských důvodů“… Byl popraven roku 1936.

Kanibalismus jako politický program: Revoluční fronta

V moderních dějinách se vyskytla jen jediná organizace, která ze svých členů udělala kanibaly. Šlo o povstaleckou armádu Revolutionary United Front, která v 90. letech 20. století operovala v západní Africe. V Sierra Leone tyto milice terorizovaly obyvatelstvo a vedly partyzánskou válku jak proti nadnárodním korporacím, tak proti obyčejným vesničanům. Proslavily se především absurdní mírou násilí.

Vojáci nutili osmileté děti, aby vstoupily do jejich jednotek, nepřátelům, které nechali žít, usekávali končetiny. A mrtvá těla zase bestiálně zohavovali. Mimo jiné se také na mrtvých nepřátelích dopouštěli rituálního kanibalismu: tvrdili, že v souvislosti se zásadami šamanismu do nich přechází síla z mrtvých těl. Přesný počet obětí není znám. Celé to násilí vzniklo kvůli diamantovým dolům, které chtěli povstalci ovládnout…

Nesmělý lidojed: Issei Sagawa

Milý, přátelský, ale nesmělý. Tak označovali Isseie Sagawu jeho spolužáci na pařížské Sorbonně. Roku 1981 Sagawa pozval na večeři svou spolužačku Renée Hartevelt. Nejprve ji pohostil, pak jí četl básně a nakonec ji zastřelil a pak snědl. Když se pokoušel zbavit jejího těla, chytila ho francouzská policie. V Japonsku vzbudil jeho případ obrovskou vlnu pozornosti, a tak se Francouzi rozhodli vydat ho do jeho vlasti.

Tam Sagawu umístili do psychiatrické kliniky, kde experti zjistili, že za všechno může jeho sexuální perverze. Podle japonských zákonů byl tedy nevinný a od roku 1986 v poklidu žije na svobodě. Stal se v Japonsku celebritou, mnohokrát vystupoval v televizních show, napsal několik knih a také je oblíbeným recenzentem japonských restaurací.

S lidským masem začal jako batole: Andrej Čikatilo

Nejhorší masový vrah 20. století – to byl Andrej Čikatilo. Ukrajinský zabiják připravil o život nejméně 52 žen a dětí, sám se přiznal k 56 vraždám. Mnoho svých obětí nejen připravil o život, ale také je alespoň částečně snědl. Podle posledních studií Čikatilova života ochutnal vrah lidské maso už v dětství; vyrůstal totiž na válkou a hladomorem zničené Ukrajině, kde patřil kanibalismus k jednomu z mála způsobů, jak přežít.

Poprvé zabil roku 1978. Zjistil, že pouze když vráží nůž do lidského těla, je schopen dosáhnout sexuálního uspokojení. Čikatilo využil toho, že oficiální sovětské úřady popíraly možnost, že by se v jejich pokrokové zemi mohl vyskytovat masový vrah – tento fenomén se spojoval jen s dekadentním západním světem. Policie tak ani nevarovala obyvatele Rostova na Donu, že kolem jejich města řádí sériový zabiják. Čikatilo byl popraven roku 1994.

Kanibal, který lidi nejedl: Matej Čurko

Případ slovenského vraha Mateje Čurka otřásl před dvěma roky celou českou i slovenskou společností. Tento muž zabil dvě ženy, od začátku to vypadalo, že jednu z nich pak i snědl. Kauza všemi otřásla především proto, že Čurko byl úplně normální chlap. Byl 10 let ženatý, dobrý manžel i táta dvou dcer.

Příběh nejslavnějšího filmového kanibala můžete sledovat v neděli 12. května na Primě. Kanibal Hanibal v podání Anthony Hopkinse ve snímku Červený drak ve 22.20!

Čurko si vyhledával oběti tak, že kontaktoval psychicky labilní ženy, které chtěly spáchat sebevraždu. Po internetu jim sliboval, že je o život připraví – a také to udělal. Protože obě rozsekal a některé části chyběly, pracovala policie s teorií, že jde o kanibala. A také se tak o Čurkovi psalo v médiích – stal se pro ně slovenským kanibalem. Byl dopaden, když se pokusil zabít dalšího domluveného člověka, mladého Švýcara. Po přestřelce s policií zemřel Čurko v nemocnici.

Podle poslední policejní zprávy však neexistuje jediný důkaz o tom, že by své oběti pojídal…

Webový lidožrout: Armin Meiwes

Deprivovaný Němec Armin Meiwes se v lidech moc nevyznal, o to víc času trávil s počítači. Právě přes internet si také plnil své sny – a tím největším bylo zabít a sníst člověka. Pro tento účel si zřídil webové stránky The Cannibal Café. Na něm vyhlásil, že hledá urostlého 18–30letého muže, který by se nechal popravit a sníst. Překvapivě se někdo takový našel – šlo o stejně životem frustrovaného inženýra Jürgena Brandese z Berlína.

V březnu 2001 Brandes přijel za Meiwesem. Ten mu uřízl penis a pak ho oba snědli – opečený na pánvi s česnekem, pepřem, na víně a česneku. Zatímco Brandes krvácel a umíral, Meiwes si v klidu četl sci-fi román. Nakonec svou oběť probodl a zavěsil na řeznické háky. Všechno si to natáčel na video. Zbytky těla pak pojídal po dalších 10 měsíců.

Když policie vraha chytila, začalo se o případu vášnivě diskutovat. Meiwes sice spáchal něco nepředstavitelně hrůzného, ale nešlo o nic, co by si jeho oběť nepřála. Přes bouřlivou veřejnou i odbornou debatu nakonec vrah dostal doživotní trest…