Různozubec sanfranciský se umí bránit jedovatým trnem. Složení jedu je pro vědce záhadou

Brání se neznámým jedem. Podívejte se zblízka na bodnutí od žraloka

Mistři bolesti S2 (9) - Kalifornský žralok plochozubý

Různozubci jsou obecně malí žraloci, kteří zpravidla nedorůstají délky větší než 150 cm – proto jsou také častým terčem predátorů. Různozubec sanfranciský, známý také jako různozubec Francisův či kalifornský žralok plochozubý, se ale umí účinně bránit.

Různozubec se živí korýši či menšími rybami, sám se ale musí umět chránit před predátory, na jejichž nedostatek si nemůže stěžovat. Na jeho maso mají zálusk větší žraloci nebo rypouš sloní, někdy jej uloví i orel bělohlavý. Hrozbu pro něho představují i velcí mořští šneci, kteří se umí provrtat do jeho vajec. Samotářský různozubec se ale umí bránit.

Vejce samice přenáší ve šroubovitém vaku

5 Zobrazit galerii

5 Zobrazit galerii

Různozubec sanfranciský Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Bodnutí různozubcovým trnem dost bolí Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Vejce samice přenáší ve šroubovitém vaku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Různozubci se zdržují na kamenitém dně Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Jed v trnu je pro vědce záhadou Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Různozubec sanfranciský Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Bodnutí různozubcovým trnem dost bolí Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Vejce samice přenáší ve šroubovitém vaku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Různozubci se zdržují na kamenitém dně Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Jed v trnu je pro vědce záhadou Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Čtěte také: Žralok na obzoru. Plavčíci v oblíbeném španělském letovisku vyvěsili červenou vlajku

Příliš ostré sousto

Velkou výhodou různozubce sanfranciského jsou jeho trny, ukryté ve dvou hřbetních ploutvích. „Svědci viděli tohoto žraloka pozřeného většími rybami a vzápětí vyplivnutého ven právě kvůli těmto trnům. Navzdory známé přítomnosti jedu je jeho složení a mechanismus přenosu naprostou záhadou,“ vysvětluje biolog Adam Thorne v pořadu Mistři bolesti na Prima ZOOM. Zde také na vlastní oči uvidíte, jak účinný mechanismus má různozubec k dispozici.

Žralok ale nespoléhá pouze na trny. Ve vodách Tichého a Indického oceánu obývá hlavně kamenitá dna, písky mezi skalami nebo chaluhové lesy. Často si jedno místo odpočinku oblíbí a pravidelně se k němu vrací. Když samice snese až 24 kožovitých vajec, přenáší je z místa na místo, aby je uchránila před případnými vetřelci, přičemž je zaklíní do různých štěrbin.

Zdroje: Florida Museum/Nausicaa