Znáte nejsmrtelnější zabijáky lidí? Člověk patří mezi nejlepší…

Ačkoli se většině z nás vybaví ostré krokodýlí zuby nebo mohutná žraločí čelist, mezi nejsmrtelnější tvory na naší planetě nepatří. Vítězem se naopak stal nenápadný dvoukřídlý hmyz, kterému člověk větší pozornost ani nevěnuje.

5. Červi – 200 milionů nakažených

Schistosomóza (také schistosomiáza) je akutní chronické onemocnění, za které jsou zodpovědní parazitičtí červi. Konkrétně se jedná o krevní motolice rodu Schistosoma (krevnička močová, Schistosoma haematobium). Lidé se schistosomózou snadno nakazí při zemědělství, koupání či brodění v kontaminované sladké vodě. Při nakažení hraje zásadní roli nedostatečná hygiena. Zvláště náchylní k infekci jsou chudé komunity bez přístupu k pitné vodě a přiměřené hygieny. Schistosomóza převládá v tropických a subtropických oblastech.

Odhady ukazují, že v roce 2017 vyžadovalo preventivní léčbu nejméně 220,8 milionů lidí. Preventivní opatření proti schistosomóze byla nutná v 52 zemích (v 78 zemích se nemoc již objevila), kde byl zaznamenán mírný až vysoký výskyt přenosu tohoto onemocnění. Existují dvě formy schistosomózy: střevní a urogenitální. K infekci dojde většinou poté, když lidská pokožka přijde do styku s kontaminovanou vodou.

4. Psi – 35 tisíc smrtí ročně

Pes je nejlepším přítelem člověka. I přesto má každoročně na svědomí spoustu lidských životů. Odhadem kolem 35 tisíc. Hlavním viníkem je vzteklina, tedy akutní virové onemocnění centrálního nervového systému. Vzteklina patří mezi opomíjené choroby, jejíž smrtící síla se každý rok podílí na desítkách tisíc úmrtí. Mezi nejpostiženější patří lidská populace žijící na území Asie a Afriky, zejména ve vzdálených venkovských lokalitách. Kolem 40 % nakažených jsou děti mladší 15 let.

Účinným prostředkem je očkování. Pokud již dojde k přenosu infekce (nejčastěji slinami během pokousání), okamžité a důkladné omytí rány mýdlem a vodou může doslova rozhodovat o životě a smrti. Každý rok je více než 29 milionů lidí na celém světě preventivně očkováno po kousnutí psem. Díky tomu se odhadem zabrání stovkám tisícům úmrtí. Očkování psů je samozřejmě nejefektivnější strategií prevence vztekliny u lidí. WHO již zahájila globální strategický plán, jehož výsledek (snad) povede k „nulovým“ úmrtím na vzteklinu do roku 2030.

3. Hadi – až 138 tisíc smrtí ročně

Přesný počet hadích uštknutí není znám. Podle odhadů se s hadím kousnutím každý rok setká kolem 5,4 milionů lidí. Smrtícímu jedu pak podlehne 81 až 138 tisíc lidí. Zhruba třikrát tolik podstoupí amputaci nebo má trvalé postižení do konce života. Útok jedovatého hada může způsobit ochrnutí, jehož následkem jsou dýchací obtíže, nevratné selhání ledvin nebo poškození tkáně.

Většina případů se odehraje v Africe, Asii a Latinské Americe. Mezi nejohroženější skupinu patří děti a zemědělci v chudých venkovských komunitách s nízkými a středními příjmy. Právě u dětí jsou evidovány nejhorší důsledky kvůli jejich menší tělesné hmotnosti. Velkou roli hraje také chabý zdravotnický systém a nedostatečná lékařská péče.

2. Člověk – stovky tisíc smrtí ročně

Podle studie United Nations Office on Drugs and Crime (UNODC) bylo jen v roce 2012 na celém světě rukou člověka zavražděno 437 tisíc lidí. Drtivá většina pachatelů byli muži (95 %), přičemž téměř 15 % všech vražd proběhlo v rámci probíhajícího domácího násilí. Více než polovina obětí vražd byla mladší 30 let. Nejčastějšími obětmi vražd byli muži: na deset vražd připadlo téměř 8 mužů.

Nejhorší situace eviduje Amerika a Afrika. Celosvětová průměrná míra vražd činí asi 6,2 na 100 tisíc obyvatel. Ovšem některé země vykazují mnohem horší bilanci. Nejhorší situace panuje v Jižní Africe a Střední Americe, kde byl zaznamenán až čtyřnásobek vražd, než hlásí celosvětový průměr. V posledních letech se však situace na některých místech mění k lepšímu. Povzbudivý trend zaznamenala například zmíněná Afrika, která z původního průměru 64,5 vražd na 100 tisíc v roce 1995 klesla na 31 vražd na 100 tisíc v roce 2012. Nejnižší úroveň úmyslného zabití rukou člověka byla zaznamenána na východě Asie a v jižní a západní Evropě.

Při vraždách hrál často roli alkohol a drogy. Mezi nejpoužívanější vražedné nástroje patřila střelná zbraň (4 z 10 vražd), čtvrtina obětí byla usmrcena ostřím. Střelnou zbraň nejčastěji používají zločinci v Americe, na evropském kontinentu a v Oceánii převažují hlavně ostré předměty, jako jsou nože.

Podle statistik je za úmyslné zabití usvědčeno a odsouzeno 43 pachatelů ze sta. Mezi regiony však existují rozdíly. Nejméně úspěšní jsou policisté a soudci v Americe (asi 24 %), oproti tomu v Evropě se míra úspěšnosti pohybuje kolem 81 %.

1. Komáři – miliony smrtí ročně

Komáři sami o sobě nejsou pro člověka nebezpeční. Nevlastní ostré tesáky, nemohou útočit drápy a pro jejich usmrcení není nutné vynaložit závratnou sílu. Zdaleka největší nebezpečí se ukrývá uvnitř jejich drobounkých těl. Odhadem z více než 200 milionů lidí infikovaných malárií zemře na tento smrtící virus přes 2 miliony osob. Malárie je přitom zodpovědná za zhruba polovinu úmrtí způsobených tímto otravným dvoukřídlým hmyzem. Největší mortalita se týká území subsaharské Afriky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je obávaný virus již na ústupu. Dle statistik se výskyt malárie mezi lety 2000 a 2015 snížil o nezanedbatelných 37 %.

WHO ovšem varuje před novou hrozbou – horečkou dengue. Výskyt této virové infekce v posledních desetiletích dramaticky vzrostl. Ohrožena je podle odhadu asi polovina světové populace. Každý rok je zaregistrováno přibližně 390 milionů infekcí. Dengue se vyskytuje v tropických a subtropických podnebích po celém světě. Její smrtící síla se nejčastěji projevuje v městských a poloměstských oblastech, některé země hlásí případy i na venkově.

Text: Petr Smejkal