Strašlivá předpověď: Do roku 2100 zmizí většina světových ledovců. S Alpami se rozloučíme mnohem dřív

Pokud bude globální oteplování pokračovat současným tempem, můžeme se kolem roku 2100 podle vědců rozloučit s více než dvěma třetinami všech zbývajících ledovců na naší planetě. Na základě nové studie to tvrdí David Rounce, environmentální inženýr z Aljašské univerzity, který se svým týmem analyzoval satelitní mapy s větší přesností než kdokoliv před ním. Namísto extrapolace měření vybraných ledovců se Rounce snažil získat záznam o každém z více než 200 000 ledovců na Zemi, a poprvé tak přichází s přehledem, kolik by jich při různých klimatických scénářích zaniklo.

Ani iniciativa lidí už nemusí stačit

Výzkumníci zjistili, že při nejoptimističtějším scénáři oteplení o 1,5 °C zmizí 49 % ledovců. Pokud by však globální oteplování pokračovalo podle současného scénáře a oteplení by do roku 2100 činilo plus 2,7 °C, ztráty by byly výraznější a zmizelo by 68 % ledovců. Pokud by k tomu došlo, nezůstaly by ve střední Evropě, západní Kanadě a USA do konce příštího století téměř žádné ledovce, což s sebou přirozeně nese další konsekvence. Výrazně to například přispěje ke zvýšení hladiny moří, ohrozí se zásobování vodou až u 2 miliard lidí a zvýší se riziko přírodních katastrof, jako jsou povodně.

Pokud by se nárůst teploty omezil na oteplení o 1,5 °C, průměrná hladina moří by se od roku 2015 do roku 2100 zvýšila o 90 mm, ovšem při zmiňovaném oteplení o 2,7 °C by tání ledovců vedlo ke zvýšení hladiny moří až o 115 mm. Tyto scénáře jsou o 23 % vyšší, než odhadovaly předchozí modely, což nemá působit prvoplánově jako alarmující zpráva, ale jako přesnější model výpočtů, měření a odhadů. Je rovněž nutné doplnit, že většina ledovců, které budou ztraceny, je malá, v současné době mají rozlohu menší než 1 kilometr čtvereční, takže ačkoliv dojde k velké nominální ztrátě jejich počtu, ztracená relativní hmotnost ledovců do roku 2100 má být v pesimističtější variantě přibližně 32 %.

Malé ledovce jsou nicméně důležitým zdrojem vody a obživy pro miliony lidí, což není možné podceňovat. „Když se zamyslíme nad lokalitami, kde ledovce vidí a navštěvuje nejvíce lidí, je to skutečně v místech, kde jsou dostupné, jako například ve střední Evropě nebo ve vysokohorské Asii. V těchto oblastech se nachází spousta menších ledovců. Jsou skutečně jádrem společnosti a ekonomiky těchto lokalit,“ vysvětluje vedoucí studie. Nižší pohoří, jako jsou Alpy a Pyreneje, tak patří k těm nejvíce postiženým a například v Alpách se očekává, že do roku 2050 bude ledovců v průměru o 70 % méně a mnoho sněhových vrcholků nahradí holá skála.

Výsledky bohužel odpovídají

Nejedná se samozřejmě o první výzkum, který předpokládá zvýšení hladiny moří v důsledku tání ledovců, prognózy jsou ale tentokrát přesnější než u předchozích modelů. Rounce svou prací navázal na výzkum z roku 2021, který zjistil, že rychlost tání ledovců se v posledních dvou desetiletích zdvojnásobila a přispívá ke zvyšování hladiny moří více než grónský nebo antarktický ledovec. Profesor Antonio Ruiz de Elvira z univerzity v Alcalá, který se na práci nepodílel, pak uvedl, že všechny existující důkazy jsou v souladu s výsledky. „Je možné říci, že se jedná o velmi kvalitní studii, která konkretizuje mnohé z dřívějších dílčích údajů,“ uzavřel profesor.

Zdroj: The Guardian