Jak velkou věc spolkne největší zvíře světa? Odpověď je dost překvapivá

6 Zobrazit galerii

Odpověď na otázku, jak velké sousto by největší zvíře planety dokázalo spolknout, kdyby se rozhodlo na chvíli opustit svou pověst zcela mírumilovného tvora, je rozhodně zajímavá. Může sice někoho zaskočit, když se nad ní ale skutečně zamyslíme, dává dokonalý smysl.

Plejtvák obrovský, mořský savec z řádu kytovců, váží kolem 190 tun. Co se tělesné hmotnosti týče, je to největší tvor, který kdy žil na téhle planetě, a i na délku mu může konkurovat jen máloco; v současnosti jeho úctyhodných 30–33 metrů trumfne jen mořský hlubinný žahavec, 50metrový trubýš pochybný. Dokonce ani největší sauropodi nedosahovali takových rozměrů. Nebo o tom alespoň zatím nemáme důkazy.

Přestože ale i jen samotný jazyk plejtváků váží jako dospělý slon a srdce mají velká jako automobil, na druhu potravy, kterou se živí, se jejich obří tělesná konstituce vůbec neodráží. Ba naopak. Konzumují výlučně kril – malé, cca 5 centimetrů velké býložravé korýše. Denně jich ovšem snědí okolo 40 milionů, tedy zhruba 3600 kilogramů. Dokázali by ale sníst i něco rozměrnějšího, pokud by chtěli? Jejich ústa jsou přece dost velká na to, aby bez problémů vsrkla nepozorného potápěče nebo malý motorový člun! Jak velikou věc by tedy plejtvák obrovský dokázal pozřít?

Pozor na vorvaně

Odpověď zní – grapefruit. Pro někoho to možná bude překvapením, ale tihle obrovští savci by nic většího nespolkli, mají totiž jen maličký otvor do krku. Většina velryb cokoli většího jazykem rychle vystrčí z úst. V roce 2019 dokonce fotoaparáty zaznamenaly případ, kdy se plejtvákovi omylem do úst dostal potápěč a znechucený plejtvák na smrt vyděšeného Němce skutečně téměř ihned vyplivl.

Popravdě řečeno, existuje jen jediná velryba skutečně schopná spolknout něco o velikosti člověka, a to je vorvaň. A u toho by to nemělo být překvapením, když si pochutnává i na obřích olihních či na žralocích. A mimochodem, biblické mýty stranou, o nějakém delším pobytu ve velrybím břiše by opravdu v takovém případě nemohla být řeč. Pokud by vůbec přežil cestu vorvaním jícnem, spolknutého člověka by velice rychle a bolestivě zabily kyseliny v žaludku kytovce. Potápěč bez kyslíku a skafandru by tím pádem vydržel naživu zhruba stejně dlouho, jako člověk, co si vyrazil do vesmíru bez skafandru.

Zdroj: National Geographic